Co Bible říká o křesťanu pracujícím v armádě?




Otázka: Co Bible říká o křesťanu pracujícím v armádě?

Odpověď:
Bible obsahuje spousta informací o službě v armádě. Ačkoli mnoho Biblických veršů o armádě jsou jenom analogie, nekolik jich se doslovně vstahuje na tuto otázku. Bible neurčuje výslovně či někdo může nebo nemůže sloužit v armádě. Zároveň křesťané mohou ujistit, že být vojákem je vážené v celém Písmu a vědí, že taková služba je v souladu s biblickým světonázorem.

První příklad vojenské služby nacházíme ve Sarém Zákoně (Genesis 14), kdy Abrahámův synovec Lot byl unesený Chedorlaomerem králem Elamitským a jeho spojenci. Abrahám shromáždil na pomoc Lotovi 318 zkušených mužů zrozených v jeho domě a porazil Elamity. Tady vidíme ozbrojené síly zapojené do vzešeného úkou - záchrany a ochrany nevinného.

Později v příběhu, národ Izrael vyvinul stálou armádu. Vědomí, že Bůh byl Božský Bojovník a byl by chránil svoje lidi bez ohledu na jejich vojenskou sílu, možná byl důvod proč Izrael pomalu vytvořil armádu. Vývoj řádné stálé armády v Israeli přišel až poté, co byl vytvořen silný, centralizovaný politický systém Saulem, Davidem a Šalamounem. Saul byl první, kdo vytvořil stálou armádu (1 Samuelova 13:2; 24:2; 26:2).

David pokračoval co začal Saul. Zvětšil armádu, najal vojáky z jiných regionů, kteři k němu byli loajální (2 Samuelova 15:19-22) a přímé vedení jeho vojsk dal vrchnímu veliteli Joabovi. Za Davida se stal Izrael agresivnějším v jeho ofenzivní politice, pohlcujíc susední státy jeko Ammonity (2 Samuel 11:1; 1 Paralipomenon 20:1-3). David zřídil rotující vojenský systém: 12 skupin po 24 000 mužech střídajících se po měsíci (1 Paralipomenon 27). Ačkoli bylo Šalamounovo panování mírumilovné, dále rozšířil vojsko, přidajíc jim vozy a jazdce (1 Královská 10:26). Stálá armáda pokračovala (hoci rozdělena spolu s královstvím - po Šalamounově smrti) do r. 856 př.Kr., kdy Israel (Juda) přestal existovat jako politický subjekt.

V Novém Zákoně se Ježíš podivil, když se k němu přiblížil římský setník (důstojník zodpovědný za 100 vojáků). Setníkova odpověď Ježíši svědčila o jeho jasné představě o autoritě a také o jeho víře v Ježíše (Matouš 8:5-13). Ježíš nekritizoval jeho povolání. Mnoho setníků zmíněných v Nové Smouvě bylo uznáno za křesťany, bojící se Boha a lidi mající dobrou pověst (Matouš 8:5; 27:54; Marek 15:39-45; Lukáš 7:2; 23:47; Skutky 10:1; 21:32; 28:16).

Místa a jména se možná změnily, ale naše ozbrojené síly by měly být oceněny právě tak jak setníci v Bibli. Pozice vojáka byla velmi respektována. Například Pavel popisuje Epafrodita, také křesťana, jako "spolubojovníka" (Filipenským 2:25). Bible také používá vojenské termíny aby popsala jak má být člověl pevný v Pánu tak, že si obleče celé brnění Boží (Efezským 6:10-20), včetně vojenských nástrojů - přilby, štítu a meče.

Ano, Bible mluví o službě v armádě přímo i nepřímo. Křesťané a křesťanky, které slouží pro jejich zemi s charakterem, důstojností a se ctí, si mohou být jisti, že občanská služba, kterou vykonávají, je svrchovaným Bohem schválena a respektována. Ti, kteří čestně slouží v armádě, si zaslouží naši úctu a vděčnost.



Návrat na českou domovskou stránku



Co Bible říká o křesťanu pracujícím v armádě?