Co je vlastně Teorie inteligentního plánu?




Otázka: Co je vlastně Teorie inteligentního plánu?

Odpověď:
Teorie inteligentního návrhu (nebo designu, někdy označovaná jako ID) říká, že abychom vysvětlili komplexní, informačně náročnou strukturu biologie, nutně potřebujeme inteligentní příčiny, a že tyto příčiny se dají empiricky nalézt. Některé biologické jevy se nedají vysvětlit darwinovskou teorií pokusu a omylu, protože to vypadá, že byly předem naplánovány a navrženy. A protože každý plán pro nás představuje zároveň i potřebu intelektu, který jej naplánoval, považuje se přítomnost plánovaných struktur za důkaz existence jejich tvůrce. V rámci teorie inteligentního návrhu existují tři hlavní argumenty: 1) nedělitelná komplexnost, 2) specifická komplexnost, a 3) antropický princip.

Nedělitelná komplexnost, či úplnost je definována jako: „…jedinečný systém, skládající se z několika vzájemně spojitých částí, které se podílejí na základní funkci, a jejichž oddělením od celku - oddělením jakékoli z nich – by znamenalo ztrátu funkčnosti celku.“ Jednoduše řečeno, život se skládá ze vzájemně propletených částí, které na sebe vzájemně spoléhají. Náhodné mutace mohou vést ke vzniku nové části, ale nemohou vést k současnému vzniku mnoha nových částí, které jsou všechny pro fungování celku nezbytné. Například lidské oko, to je bezesporu velmi užitečný systém. Bez oční bulvy, zrakového nervu a sítnice, by bylo náhodnou mutací vzniklé oko vlastně neproduktivní a tím pádem nepotřebné pro přežití druhu, a jako takové by přirozeným vývojem bylo eliminováno. Oko není užitečný systém, pokud v něm nejsou obsaženy všechny potřebné části a pokud by všechny správně a zároveň nefungovaly.

Specifická komplexnost je koncept, který říká, že se v organismech nachází specifické komplexní vzory, musel být jejich vznik výsledkem cíleného plánu. Argument specifické komplexnosti říká, že je nemožné, aby náhodnými procesy vznikly komplexní vzory. Řekněme například, že máme místnost, ve které je 100 opic a 100 počítačů. Výsledkem snad může být několik vyprodukovaných slov či dokonce věta, nikoli však shakespearovská hra. A oč složitější než shakespearovská hra je biologický život?

Antropický princip hlásá, že svět a vesmír je šitý na míru tak, aby v něm mohl existovat pozemský život. Pokud by se poměr prvků v ovzduší jen mírně pozměnil, mnoho živočišných druhů by velmi rychle vyhynulo. Pokud by byla země o pár kilometrů blíže či dále od slunce, mnoho živočišných druhů by velmi rychle vyhynulo. Přítomnost a vývoj života na zemi vyžaduje tolik proměnných faktorů v tak přesně daném poměru, že je nemožné, aby se všechny tyto faktory sladily jako výsledek náhodných a nekoordinovaných událostí.

I když si samotná teorie inteligentního plánu neklade za cíl upřesnit zdroj oné inteligence (ať by se už jednalo o Boha, UFO či cokoli jiného), převážná většina zastánců teorie inteligentního plánu jsou teisté. Tito lidé vidí přítomnost určitého vzorce, který prostupuje celý svět biologie, a chápou jej jako důkaz Boží existence. Mezi zastánci této teorie jsou ovšem i ateisté, kteří sice nemohou popřít pádné důkazy existence inteligentního vzorce, ale nejsou ochotni uznat za stvořitele Boha. Mezi nimi panuje spíše tendence vykládat fakta jako důkaz toho, že země byla obydlena nějakou vyšší rasou mimozemských bytostí. Samozřejmě se vyhýbají otazníkům kolem původu těchto mimozemských bytostí, čímž se celá argumentace vrací na začátek a neposkytuje uspokojivou odpověď.

Teorie inteligentního plánu není biblický kreacionismus. Mezi těmi dvěma je podstatný rozdíl. Biblický kreacionismus je založen na závěru, že biblický záznam stvoření je spolehlivý a správný a že život na zemi byl stvořen inteligentní bytostí – Bohem. Až potom se hledají přirozené důkazy, které tento závěr podpoří. Teoretikové Inteligentního plánu zakládají své přesvědčení na přirozených důkazech a až potom dochází k závěru, život na zemi byl naplánován a stvořen inteligentní bytostí (ať už je jí kdokoli).



Návrat na českou domovskou stránku



Co je vlastně Teorie inteligentního plánu?