Co je kanonické Písmo?




Otázka: Co je kanonické Písmo?

Odpověď:
Slovo "kánon" pochází z pravidla zákona který se používal k určení zda je kniha hodnocena jako standardní. Je důležité poznamenat že spisy Písma byli kanonické v okamžiku kdy byli napsané. Písmo bylo Písmem když se pero dotklo Pergamenu. Tohle je velmi důležité protože křesťanství nezačíná definicí Boha anebo Ježíše Krista anebo spásy. Základ křesťanství je k nalezení v moci Písma. Pokud neumíme poznat co je Písmo, potom neumíme správně rozlišit ani kteroukoli teologickou pravdu od omylu.

Jaké měřítko nebo norma byla používaná k stanovení které knihy by měli být klasifikované jako Písmo? Klíčovým veršem k pochopení procesu a účelu, a možná načasování Bible je Juda 3, který konstatoval že křesťanská víra "byla jednou provždy dána svatým." Poněvadž naše víra je definovaná Písmem, Juda v podstatě říká že Písmo bylo dáno jednou na užitek všech věřících. Není báječné vědět že nejsou skryté anebo ztracené rukopisy zatím nenalezené, že nejsou tajné knihy které pozná jen pár vyvolených, a že nežijí lidé se speciálním zjevením vyžadujíc od nás jet na Himaláje abychom mohli být osvícení? Můžeme si být jisti že Bůh nás nenechá bez svědectví. Ta samá nadpřirozená síla Boha použita k vytvoření Jeho Slova byla také použita aby to Slovo ochránila.

Žalm 119:160 konstatuje že Boží Slovo jako celek je pravda. Vycházejíc z toho předpokladu, můžeme porovnat spisy mimo přijatý kánon Písma abychom viděli zda jsou v souladu s testem. Jako příklad, Bible tvrdí že Ježíš Kristus je Bůh (Izaiáš 9:6-7; Matouš 1:22-23; Jan 1:1, 2,14, 20:28; Skutky 16:31,34; Filipenským 2:5-6; Kolossenským 2:9; Titovi 2:13; Židům 1:8; 2 Petrova 1:1). Přesto mnoho dodatečných k bibli textů, prohlašujících se za Písmo, argumentují že Ježíš není Bůh. Když existují jasné rozpory, věříme stanovené Bibli nechávajíc ostatní mimo sféru Písma.

V prvních stoletích církve byli křesťané někdy zabíjeni za to, že vlastnili kopie Písma. Kvůli tomuto pronásledování brzy vyvstala otázka "Které knihy jsou hodny aby pro ně člověk zemřel?" Některé knihy možná obsahují Ježíšovy výroky, ale byli inspirované jako je zapsáno v 2 Timoteovi 3:16? Církevní rady hráli roli ve veřejném uznaní kánonu Písma, ale často to rozeznávali jednotlivé církve anebo skupiny církví zdali je kniha inspirovaná od svého napsání (e.g., Kolossenským 4:16; 1 Tessalonicenským 5:27). Během prvních staletí církve, nekolik málo knih bylo sporných a seznam byl v podstatě stanoven kolem roku 303.

Pokud jde o Starý Zákon, zvažovali se 3 fakty: 1) Nový Zákon cituje z anebo naráží na všechny Starozákonní Knihy kromě dvou. 2) Ježíš fakticky schválil Hebrejský kánon v Matoušovi 23:35 když citoval jeden z prvních příběhů a jeden z posledních v Písmu Jeho doby. 3) Židé byli pedanti v uchovávání Starozákonních Písem, a oni měli několik sporů o tom, které části patři a které nepatří. Římsko-katolické Apokryfy neprošli a spadají mimo definici Písma a nikdy nebyli uznané Židy.

Většina otázek o tom které knihy patří do Bible řeší psaní z doby Krista a později. Raní církev měla některé velmi konkrétní kritériá pro uznání knih jako část Nového Zákona. Tyto kritéria zahrnují: Byla kniha napsaná někým kdo byl očitým svědkem Ježíše Krista? Projela kniha "testem pravdy"? (tj. shoduje se s jinými už schválenými knihami?). Knihy Nového Zákona přijaté tehdy ranou církví vydrželi zkoušku času a ortodoxní křesťané je přijali, s malými změnami, po celá staletí.

Důvěra v přijetí konkrétních knih sahá do prvního století, když příjemci nabídli svědectví o autenticitě těch knih z první ruky. Mimoto téma o posledních časech v knize Zjevení, a zákaz přidání dalšich slov ke knize v Zjevení 22:18 silně dokazuje že kánon byl uzavřený v čase jeho psaní (asi v roce 95 po Kr.)

Je tady důležitý teologický bod, který by neměl být prohlédnut. Bůh použil Jeho slovo tisícletí dozadu pro jeden hlavní důvod - zjevit se a komunikovat s lidstvem. Nakonec církevní rady nerozhodli zda je khiha Písmem; to bylo rozhodnuto když si Bůh vybral autora-člověka aby psal. Za účelem dosažení konečného výsledku, včetně zachování Jeho Slova přes staletí, Bůh vedl rané církevní rady v jejich uznání kánonu.

Získávání vědomostí ohledně věcí jako skutečná Boží povaha, původ vesmíru a života, účel a smysl života, zázraky spasení, a budoucí události (včetně osudu lidstva) jsou nad přirozenou a vědeckou kapacitu lidstva. Již dané Boží Slovo, přes staletí křesťany oceněné a osobně používané, je dostatečné aby nám vysvětlilo vše potřebné o Kristu (Jan 5:18; Skutky 18:28; Galatským 3:22; 2 Timoteovi 3:15) a učilo nás, korigovalo nás, a aby nás uvedlo do vší spravedlnosti (2 Timoteovi 3:16).



Návrat na českou domovskou stránku



Co je kanonické Písmo?