Jaký je křesťanský pohled na klonování lidí?




Otázka: Jaký je křesťanský pohled na klonování lidí?

Odpověď:
I když se Bible konkrétně klonováním nezabývá, nějaké principy - které by mohli vrhnout více světla do této problematiky - v Písmu jsou. Ke klonování jsou nezbytné dvě věci: DNA a embryí buňky. Nejdříve se z jádra buňky nějakého tvora odstraní DNA. Tento materiál, nosící zakódovanou genetickou informaci, je potom umístěn do jádra embryí buňky. Z buňky, která přijímá novou genetickou informaci, musí být odstraněna její původní DNA - aby ta buňka přijala novou DNA. V případě že buňka přijme novou DNA, vytvoří se naklonované embryo. Nicméně embryo může odmítnout novou DNA a umírá. Také je velmi pravděpodobné, že embryo nepřežije když mu vemou z jádra pryč originální generický materiál. V mnoha případech, při pokusu o klonování, je použito několik embryí aby se zvýšila pravděpodobnost úspěšného implantování nového genetického materiálu. I když je možné vytvořit tímto způsobem duplicitního tvora (např. ovci Doly), šance úspěšného zduplikování tvora bez variací a bez komplikací jsou velmi malé.

Křesťanský pohled na proces lidského klonování může být stanoven ve světle několika biblických principů. Za prvé, lidské bytosti jsou stvořené na obraz Boží, a proto jsou jediněčné. Genesis 1:26-27 tvrdí, že člověk je stvořen na obraz Boží a je unikátní mezi všemi tvořeními. Takže lidský život je něco co se má ocenit a ne zacházet s ním jako se zbožím na obchodování. Někteří lidi podpořují lidské klonování aby se tím způsobem vyrobila náhrada orgánů pro lidi, kteří potřebují něco transplantovat a nemohou si najít vhodného dárce. Předpokládá se, že když se veme někomu DNA aby se pro něho vytvořil duplicitní orgán, tak by to velmi znížilo pravděpodobnost že jeho tělo nový orgán odmítne. Ačkoli tohle může být pravda, problém je v tom že takový přístup zlevní lidský život. Klonování používá lidská embrya. Na to, aby buňky vyráběly nové orgány, je nevyhnutné zabít několik embryí aby se získala požadovaná DNA. V podstatě by klonování "zahodilo" mnoho lidských embryí jako "odpad", eliminovalo by šanci pro tyto embrya dorůst do plné zralosti.

Mnoho lidí věří, že život nezačíná formováním embrya a proto embrya nejsou lidské bytosti. Bible učí jinak. Žalm 139:13-16 říká, " Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé. Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země. Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo." Autor, David, říká že ho Bůh osobně poznal předtím než se narodil - to znamená, že David byl už tehdy člověkem s Bohem stanovenou budoucností.

Dále Izaiáš 49:1-5 mluví o povolání Izaiáše do služby proroka, zatímco on byl ještě v matčině lůně. Také Jan Křtitel byl naplněn Svatým Duchem když byl ještě v matčině lůně (Lukáš 1:15). V tomhle světle je lidské klonování destrukcí lidských embryí a není v souladu s Biblickým učením o lidském životě.

Kromě toho, jestli lidstvo bylo stvořeno, potom musí být Stvořitel, a lidstvo je proto podrobeno a odpovídá tomuto Stvořiteli. Ačkoli populární myšlení - sekulární psychologie a humanistického učení - věří že člověk odpovídá jenom sobě a nikomu jinému a že člověk je nejvyšší autoritou, Bible učí jinak. Bůh stvořil člověka a dal mu vládu nad zemí (Genesis 1:28-29, 9:1-2). S touto vládou jde také odpovědnost vůči Bohu. Člověk není autoritou sám pro sebe, a proto také není v pozici aby dělal rozhodnutí o hodnotě lidského života. Tak ani věda není autoritou, která by rozhodovala o etice lidského klonování, oitratu či eutanazie. Podle Bible je Bůh jediný, který má svrchovanou kontrolu nad lidským životem. Pokusy řídit takové věci je postavit se do role Boha. Je jasné, že člověk to nemá dělat.

Pokud bychom považovali člověka za stvoření jako každé jiné a ne za unikátní stvoření kterým on ve skutečnosti je, není těžké vidět lidi jako pouhé mechanismy které potřebují údržbu a opravy. Ale my nejsme jenom seskupení molekul a chemických látek. Bible učí, že Bůh stvořil každého jednoho z nás a má pro každého z nás konkrétní plán. Kromě toho On chce mít osobní vztah s každým z nás skrze Jeho Syna. Ačkoli z některého úhlu pohledu na lidské klonování se může zdát klonování lidí prospěšné, lidstvo nemá žádnou kontrolu nad tím, kam až se může technologie klonování dostat. Je bláhové se domnívat, že se bude používat jenom na dobré věci. Člověk nemá na to, aby držel směr klonování pevně v rukou, aby měl odpovědnost nebo soudnost.

Častou otázkou je, zdali klonovaný člověk - za předpokladu že jedného dne se klonování podaří - bude mít duši. Genesis 2:7 říká, "I učinil Hospodin Bůh člověka z prachu země, a vdechl v chřípě jeho dchnutí života, i byl člověk v duši živou." Je to popis jak Bůh stvořil živou, lidskou duši. Duše je to co jsme, ne to co máme (1 Korintským 15:45). Otázkou je, jaká to bude živá duše stvořena lidským klonováním? Toto není otázka, která může být jednoznačně odpovězena. Možná že - pokud bude člověk úspěšně klonován - tak ten klon bude přesně jako člověk, a také bude mít nesmrtelnou duši jako kterýkoli jiný člověk.



Návrat na českou domovskou stránku



Jaký je křesťanský pohled na klonování lidí?