Otázka
Co říká Bible o manželství?
Odpověď
Na tuto otázku není snadné odpovědět, protože Bible nikde výslovně neuvádí, od jakého okamžiku považuje Bůh dva lidi za manžele. Na tuto věc existují tři hlavní pohledy: 1) Bůh považuje pár lidí za manžele pouze tehdy, jsou-li zákonně oddáni. 2) V Božích očích je pár lidí oddán, jestliže absolvovali nějaký formální manželský obřad. 3) Bůh považuje manželství za uzavřené v okamžiku, kdy je konzumováno (zpečetěno) pohlavním stykem. Podívejme se na všechny tři pohledy podrobněji, ať vidíme, jaké jsou silné a slabé stránky každého z těchto výkladů.
1) Bůh považuje pár lidí za manžele pouze tehdy, jsou-li zákonně oddáni. Písma, o které se tento názor opírá, jsou většinou pasáže o podřízenosti autoritám (Římanům 13:1-7; 1 Petr 2:17). Argumentace spočívá na tom, že pokud vyžaduje nějaká autorita určitý „papír“, aby bylo manželství formálně uznáno, měli by se lidé požadované proceduře podvolit. Rozhodně je to biblický přístup a lidé by se měli podřizovat vládám, pokud jsou požadavky rozumné a nejsou v protikladu k Božímu Slovu. Římanům 13:1-2 nám říká: „Každý ať se podřizuje vládnoucí moci. Veškerá moc je totiž od Boha, takže současné vlády jsou zřízeny od Boha. Kdo odmítá vládu, bouří se tedy proti Božímu zřízení; a vzbouřence čeká jistý trest.“
Tento pohled má však rovněž své slabiny a představuje určitý problém. Za prvé, manželství existovala ještě předtím, než byla zorganizována jakákoli forma světské vlády. Tisíce let se lidé ženili a vdávaly, aniž by existovalo nějaké úřední povolení. Za druhé, stále existují země, kde není vládního (oficiálního) souhlasu třeba a kde nejsou ani žádné zákonné požadavky, nutné k uzavření manželství. Za třetí, existují vlády, které uznání manželství spojují s dalšími, nebiblickými požadavky. Jako příklad uveďme země, kde se vyžaduje svatba v katolickém kostele, podle katolické nauky a za dohledu katolického kněze. Pro ty, kteří například zásadně nesouhlasí s katolickou církví a s katolickým chápaní manželství jako svátosti, by bylo nebiblické podřídit se tomuto požadavku a nechat se oddat v kostele.
2) V Božích očích je pár lidí oddán, jestliže absolvoval nějaký formální manželský obřad. Podobně jako v mnohých kulturách předává při obřadu otec svou dceru ženichovi, vykládají mnozí učitelé Genesis 2:22, kdy Bůh přivádí Adamovi Evu, jako první svatební obřad, na který dohlížel sám Bůh. V Janovi 2 navštěvuje Ježíš svatební oslavu. Ježíš by se oslavy neúčastnil, pokud by s ní nesouhlasil. Ježíšova přítomnost na svatební oslavě se rozhodně nedá vykládat tak, že Bůh trvá na svatebním obřadu, ale rozhodně se dá vykládat tak, že je svatební obřad v Božích očích přijatelný. Téměř všechny kultury v lidské historii měly nebo mají určitou formu svatebního obřadu. V každé kultuře existuje událost, čin, smlouva nebo prohlášení, které je uznáváno jako akt uzavření manželství mezi mužem a ženou.
3) Bůh považuje manželství za uzavřené v okamžiku, kdy je konzumováno (zpečetěno) pohlavním stykem. Jsou tací, kteří argumentují tím, že mají-li spolu muž a žena pohlavní styk, Bůh je považuje za manžele. Takový názor ale není biblicky podložitelný. Základem tohoto argumentu je to, že pohlavní styk mezi mužem a ženou je konečným naplněním principu „jednoho těla“ (Genesis 2:24; Matouš 19:5; Efezským 5:31). V tomto smyslu je pak pohlavní styk konečným zpečetěním manželské smlouvy. Pokud je ale pár lidí oddán formálně a zákonně, ale z nějakého důvodu nejsou dotyční schopni pohlavního styku, jsou stále považováni za manžele.
Není ale biblické považovat dva lidi, kteří spolu měli pohlavní styk – aniž by splnili jakýkoli jiný aspekt manželské smlouvy – za manžele. Písma jako např. 1 Korintským 7:2 mluví o tom, že sex před manželstvím se považuje za nemravný. Pokud je to tedy pohlavní styk, který sám o sobě zakládá manželský stav, nemohl by být považován za nemravný, neboť by to znamenalo, že dva lidé se stávají manžely v okamžiku, kdy sex provozují. Neexistuje žádný biblický důvod, na jehož základě by se dva lidé prohlásili za manželský pár jenom díky pohlavnímu styku, čímž by pak vlastně prohlásili veškeré další sexuální vztahy mezi sebou za morální a zbožné.
Co tedy v Božích očích zakládá manželství? Měli bychom se držet těchto zásad: 1) Jsou-li formální požadavky rozumné a nejsou-li v protikladu k Bibli, měli by se lidé držet formálních a zákonných pravidel a požadavků. 2) Lidé by se měli držet kulturních a rodinných zvyklostí, které jsou v dané společnosti pokládány za znamení toho, že spolu uzavřeli manželství. 3) Je-li to možné, měl by daný pár konzumovat manželství pohlavním stykem, a naplnit tak fyzický aspekt principu „jednoho těla“.
A co když není nějaká z těchto zásad naplněna? Je v tom případě takový vztah před Bohem považován za manželství? To už je mezi těmi dvěma lidmi a Bohem. Bůh zná naše srdce (1 Jan 3:20). Bůh zná rozdíl mezi opravdovou manželskou smlouvou a snahou ospravedlnit si sexuální nemorálnost.
English
Co říká Bible o manželství?
