Co je dar mluvení v jazycích? Je tento dar i darem pro dnešek?




Otázka: Co je dar mluvení v jazycích? Je tento dar i darem pro dnešek?

Odpověď:
První zmínka o mluvení v jazycích se váže ke dni seslání Ducha Svatého a nachází se ve Skutcích 2:1-4. Apoštolové šli a hlásali evangelium zástupům, a hovořili s nimi v jejich rodných jazycích: „všichni je slyšíme mluvit v našich jazycích o velikých skutcích Božích“ Řecký výraz přeložen jako „řeči“, doslovně znamená „jazyky“. Dar řečí je tedy mluvení jazyky, které člověk za běžných okolností nemá, a nemohl by tedy kázat někomu, kdo mluví tímto jazykem. 1. Korintským kapitoly 12-14 se věnují Pavlově diskusi o zázračných darech. Komentuje to takto: „Vždyť kdybych k vám, bratří, přišel a mluvil jazyky, a nepřinesl vám žádné zjevení od Boha ani poznání ani prorocké slovo ani naučení – jaký prospěch byste z toho měli?“ (1. Korintským 14:6). Podle apoštola Pavla a v souladu s jazyky popsanými ve Skutcích, mluvení jazyky má cenu pro někoho, kdo poslouchá Boží poselství ve svém jazyce, ale pro ostatní je to zbytečné – není-li to překládáno nebo vykládáno.

Osoba s darem výkladu jazyků (1. Korintským 12:30) by mohla rozumět, co říká ten, co mluví v jazycích i když ten jazyk nezná. Vykladač jazyků by pak mohl komunikovat poselství hovořené v jazyce všem ostatním tak, aby rozuměli. „A proto ten, kdo mluví jazyky, nechť prosí, aby je dovedl také vykládat“ (1. Korintským 14:13). Pavlův závěr ohledně nevykládaných jazyků je mocný: „ve shromáždění však – abych poučil i druhé – raději řeknu pět slov srozumitelných, než tisíce slov ve vytržení.“ (1. Korintským 14:19).

Je dar jazyků i pro dnešek? 1. Korintským 13:8 zmiňuje, že dar jazyků se vytrácí, i když je to spojeno s příchodem „dokonalého“ v 1. Korintským 13:10. Někteří poukazují, že je rozdíl mezi ústupem proroctví a jazyků a vytrácením se daru jazyků, co je důkazem ústupu jazyků před příchodem „dokonalého“. I když je to možné, není to jednoznačně jasné z textu. Někteří taky poukazují na pasáže jako Izajáš 28:11 a Joel 2:28:29 jako důkaz, že mluvení v jazycích bylo znakem přicházejícího Božího soudu. 1. Korintským 14:22 popisuje jazyky jako „znamení pro nevěřící“. Podle tohoto argumentu dar jazyků byl varováním pro Židy, že Bůh bude soudit Izrael, neboť zavrhli Ježíše Krista jako Mesiáše. Po tom jak Bůh skutečně soudil Izrael (zničením Jeruzaléma Římany v roce 70 n.l.), dar jazyků již nebude sloužit svému účelu. I když tento pohled je možný, primární účel mluvení jazyky není nevyhnutně spojen se zánikem tohoto daru. Písmo jednoznačně netvrdí, že dar mluvení jazyky skončil.

Je třeba říci, že jestliže by dar mluvení jazyky byl aktivní i dnes v církvi, využíval by se v souladu s Písmem. Byl by to skutečný a zřetelný jazyk (1. Korintským 14:10). Sloužil by účelu sdílení Božího Slova osobě mluvící jiným jazykem (Skutky 2:6-12). Byl by v souladu s přikázáními, která Bůh dal skrze apoštola Pavla: „Pokud jde o mluvení jazyky, ať promluví dva nebo tři, jeden po druhém, a někdo ať vykládá. Kdyby neměli vykladače, ať ve shromáždění raději mlčí, každý ať mluví ve vytržení jen pro sebe a před Bohem.“ (1. Korintským 14:27-28). Jenom si představte, o kolik produktivnější by byli misionáři, nemuseli-li by studovat cizí jazyky a ihned by mluvili k lidem v jejich vlastním jazyce. Nezdá se však, že by právě o toto Bohu šlo nejvíc. Mluvení jazyky se dnes neobjevuje v takové formě, jako v časech Nového zákona navzdory tomu, že by to bylo nesmírně užitečné. Veliká většina věřících, kteří tvrdí, že mají dar mluvení jazyků, jej nepoužívají v souladu s Písmem, jak jsme se zmínili výše. Tyto skutečnosti vedou k závěru, že časy daru mluvení v jazycích skončily, anebo alespoň je to raritou v Božím plánu pro dnešní církev.

Ti, co věří v dar mluvení jazyků jako v „modlitební jazyk“ pro vlastní vzdělávání, mají tento postoj z 1. Korintským 14:4 anebo 14:28, „ kdo ve vytržení mluví jazyky, mluví k svému užitku, ale kdo mluví prorocky, mluví k užitku církve.“. V celé 14. kapitole Pavel zdůrazňuje důležitost výkladu jazyků (překladu), viz 14:5-12. Pavel ve verši 4 říká: „kdo ve vytržení mluví jazyky, mluví k svému užitku, ale kdo mluví prorocky, mluví k užitku církve“. Nový zákon nikde konkrétně nadává instrukce o „modlitbě v jazycích“. Navíc, je-li „modlitba v jazyce“ budováním sebe, nebylo by to neférové vůči ostatním, kteří nemají tento dar, a kteří se tedy nemohou takto budovat? 1. Korintským 12:29-30 jasně naznačuje, že ne každému je dán dar mluvení v jazycích.



Návrat na českou domovskou stránku



Co je dar mluvení v jazycích? Je tento dar i darem pro dnešek?