Otázka
Co znamená, že je člověk stvořen k Božímu obrazu a k jeho podobě? (Genesis 1:26-27)?
Odpověď
V poslední den stvoření řekl Bůh: „Učiňme člověka k našemu obrazu, podle naší podoby!“ (Genesis 1:26). Bůh tedy završil své stvoření tímto osobním dovětkem. Bůh zformoval člověka z prachu a vdechl do něj svůj život (Genesis 2:7). Člověk je právě proto v celém stvoření jedinečný, má totiž jak materiální část (tělo), tak nemateriální (ducha / duši).
Řekneme-li to co nejjednodušeji, být stvořen k Božímu obrazu a podobě znamená, že jsme byli stvořeni tak, abychom odráželi či připomínali Boha. Adam nepřipomínal Boha v tom smyslu, že by byl Bůh z masa a kostí. Písmo říká, že „Bůh je duch“ (Jan 4:24) a existuje tedy bez fyzického těla. Adamovo tělo bylo ale přesto zrcadlem Božího života – v tom, že byl Adam stvořen v dokonalém zdraví a neměl zemřít.
Obraz Boží, to poukazuje na nemateriální stránku člověka. Odděluje to člověka od světa zvířat, a uzpůsobuje jej to k vládě nad zemí, kterou Bůh člověku původně svěřil (Genesis 1:28), a zároveň člověku umožňuje komunikovat se svým stvořitelem. Je to podobnost po mentální, morální a společenské stránce.
Mentální stránka znamená, že člověk byl stvořen jako rozumná bytost, mající vlastní vůli. Jinými slovy, člověk si může dělat vlastní úsudek a činit vlastní rozhodnutí. To odráží Boží intelekt a svobodu. Vždy, když někdo vymyslí nový stroj, napíše knihu, namaluje krajinu, poslechne si symfonii, vypočítá příklad nebo pojmenuje svého domácího mazlíčka, vyjadřuje to, že jsme byli stvořeni k Božímu obrazu.
Morální stránka znamená, že člověk byl stvořen ve spravedlnosti a dokonalé nevinnosti – jako odraz Boží svatosti. Bůh se podíval na vše, co stvořil (včetně člověka) a nazval to „velmi dobrým“ (Genesis 1:31). Naše svědomí, či „morální kompas“, je známkou tohoto původního stavu. Vždy, když někdo podá návrh zákona, couvne před špatností, pochválí dobré chování nebo cítí vinu nad špatností, potvrzuje to, že jsme byli stvořeni k Božímu obrazu.
Společenská stránka znamená, že člověk bylo stvořen ke společenství. To je odrazem Boží trojjedinosti a rovněž jeho lásky. V Edenské zahradě byl prvním společníkem člověka Bůh (Genesis 3:8 poukazuje na společenství člověka a Boha), a Bůh stvořil první ženu, protože „„není dobré, aby člověk byl sám“ (Genesis 2:18). Vždy, když se někdo ožení, vdá, s někým se spřátelí, obejme dítě nebo jde do církve, prokazuje to, že jsme byli stvořeni k Božímu obrazu.
Součástí toho, že jsme byli stvořeni k Božímu obrazu je i to, že Adam měl možnost činit svobodná rozhodnutí. Přestože byla Adamovi dána do vínku spravedlivá podstata, učinil špatné rozhodnutí a vzepřel se svému Stvořiteli. Tím v sobě podobnost Bohu narušil a tuto poničenou „podobu“ předal všem svým potomkům, včetně nás (Římanům 58:12). Ještě dnes v sobě neseme Boží obraz (Jakub 3:9), ale rovněž jizvy, způsobené hříchem. Účinky se na nás projevují mentálně, morálně, společensky i fyzicky.
Dobrá zpráva je, že když Bůh člověka vykoupí, začíná také obnovovat původní Boží obraz a stvoří „nového člověka, stvořeného k Božímu obrazu, plného spravedlnosti, svatosti a pravdy“ (Efezským 4:24). Toto vykoupení je nám dostupné pouze Boží milostí, skrze víru v Ježíše Krista, našeho zachránce od hříchu, který nás oddělil od Boha (Efezským 2:8-9). Skrze Krista jsme učiněni novým stvořením, k Boží podobě (2 Korintským 5:17).
English
Co znamená, že je člověk stvořen k Božímu obrazu a k jeho podobě? (Genesis 1:26-27)?
