Otázka
Co je předurčení? Je předurčení biblické?
Odpověď
Římanům 8:29-30 nám říká: „Ty, které předem znal, totiž předurčil, aby přijali podobu jeho Syna, aby se tak stal prvorozeným mezi mnoha sourozenci. A které předurčil, ty také povolal, a které povolal, ty také ospravedlnil, a které ospravedlnil, ty také oslavil.“ Efezským 1:5 a 11 prohlašují: „Ve své laskavé vůli nás předurčil, abychom skrze Ježíše Krista byli přijati za jeho vlastní…Právě v něm se i nám dostalo podílu na vyvolení; byli jsme předurčeni podle předsevzetí Toho, který rozhodnutím své vůle působí všechno.“ Mnoho lidí se na nauku o předurčení dívá velmi nepřátelsky. Přesto je ale předurčení biblická nauka. Klíčem k pochopení je správně porozumět tomu, co doopravdy a biblicky „předurčení“ znamená.
Slovo, které je v Písmu přeloženo jako „předurčen“, pochází z řeckého slova „proorizo“, což významově znamená „předem ustanovit“, „určit“, „rozhodnout předem“. Takže předurčení znamená, že o jistých věcech Bůh předem rozhodl. Co Bůh rozhodl předem? Podle Římanům 8:29-30 Bůh rozhodl, že někteří lidé budou připodobněni obrazu jeho Syna, že budou povoláni, ospravedlněni a oslaveni. V podstatě se dá říct, že Bůh předurčil některé lidi ke spasení. Je celá řada odkazů v Písmu, kde se mluví o věřících v Krista jako o vyvolených (Matouš 24:22, 31; Marek 13:20, 27; Římanům 8:33; 9:11; 11:5-7,28; Efezským 1:11; Koloským 3:12; 1 Tesalonickým 1:4; 1 Timoteovi 5:21; 2 Timoteovi 2:10; Titus 1:1; 1 Petr 1:1-2; 2:9; 2 Petr 1:10). Předurčení je biblická nauka o tom, že Bůh ve své svrchovanosti některé lidi vybírá ke spasení.
Nejobvyklejší námitka proti doktríně o předurčení je ta, že to není fér. Proč by měl Bůh některé lidi vybrat a jiné ne? Je důležité uvědomit si, že spasení si nezaslouží nikdo. Všichni jsme zhřešili (Římanům 3:23) a zasloužíme si věčný trest (Římanům 6:23). Výsledně tedy platí, že i kdyby nás Bůh nechal strávit celou věčnost v pekle, byl by dokonale spravedlivý. Bůh se přesto rozhodl některé z nás zachránit. Bůh není „nefér“ vůči těm, kteří nejsou vyvolení, protože se jim dostává toho, co si zaslouží. Pokud se Bůh rozhodl prokázat některým lidem milost, neznamená to, že je k ostatním nefér. Nikdo si nezaslouží dostat od Boha vůbec nic – nikdo proto nemůže nic namítat, když od Boha nic nedostane. Uvedu příklad: dám peníze 5. lidem ze skupiny 20. lidí. Bude těch 15 lidí, kteří peníze nedostanou, naštvaných? Pravděpodobně ano. Mají právo být naštvaní? Nemají. Proč? Protože jsem jim žádné peníze nedlužil. Prostě jsem se rozhodl projevit některým milost.
Pokud si tedy Bůh vybírá, kdo je spasen, neznamená to, že obchází naši svobodnou vůli rozhodnout se pro Krista a uvěřit v něj? Bible říká, že rozhodnutí je na nás – všichni, kdo uvěří v Ježíše Krista, budou spaseni (Jan 3:16; Římanům 10:9-10). Bible nikde nepopisuje to, že by Bůh odmítl někoho, kdo v něj věří nebo že by se odvrátil od někoho, kdo jej hledá (Deuteronomium 4:29). Nějakým záhadným Božím způsobem pracuje předurčení ruku v ruce s tím, jak je člověk přitahován Bohem (Jan 6:44) a jak uvěří ke spasení (Římanům 1:16). Bůh předurčuje ty, kteří budou zachráněni, a my se musíme rozhodnou pro Krista, abychom byli zachráněni. Obě tyto skutečnosti jsou stejně platné. Římanům 11:33 prohlašuje: „Ta hloubka Božího bohatství, jeho moudrosti a vědění! Jak nevyzpytatelné jsou jeho soudy, jak nepopsatelné jeho cesty!“
English
Co je předurčení? Je předurčení biblické?
