Kdo byli synové Boží a dcery lidské v Genesis 6:1-4?




Otázka: Kdo byli synové Boží a dcery lidské v Genesis 6:1-4?

Odpověď:
Genesis 6:1-4 se zmiňuje o Božích synech a lidských dcerách. Existuje několik výkladů toho, kdo tito synové Boží byli a proč se z dětí, které s lidskými dcerami měli, zrodil rod obrů (jak naznačuje hebrejské slovo „Nefilim“).

Tři hlavní výklady totožnosti synů Božích jsou: (1) byli to padlí andělé, nebo (2) byli to mocní vladaři nebo (3) byli to zbožní potomci Seta, kteří plodili potomky ve spojení s hříšnými potomky Kaina. Prvnímu výkladu dodává váhy i to, že se Starém zákoně poukazuje fráze „synové Boží“ vždy na anděly (Job 1:6; 2:1; 38:7). Možný problém tohoto výkladu představuje Matouš 22:30, který říká, že andělé se nežení ani nevdávají. Bible nám nedává sebemenší důvod věřit tomu, že by andělé byli určitého pohlaví nebo že by měli schopnost rozmnožovat se. Dalších dvou výkladů se tento problém netýká.

Slabinou výkladů (2) a (3) je to, že spojení běžných lidských mužů a žen nevysvětluje vznik potomstva, které se označuje jako „obři“ a „hrdinové dávnověku, udatní mužové“. Dále to také nevysvětluje, proč se Bůh rozhodl zničit svět potopou (Genesis 6:5-7), jestliže nikdy nezakázal, aby si mocní mužští potomci Seta, brali obyčejné ženy z potomstva Kaina. Nadcházející soud v Genesis 6:5-7 je spojený s tím, co se dělo v Genesis 6:1-4. Pouze zvrácená a nepřirozená manželství mezi padlými anděly a lidskými ženami mohla vyvolat tak tvrdý soud.

Jak už jsme uvedli, slabinou prvního výkladu je verš v Matouši 22:30: „Po vzkříšení se lidé nežení ani nevdávají, ale jsou jako andělé v nebi.“ Ta se dá ale vysvětlit tím, že se textu neuvádí, že „se andělé nejsou schopni oženit.“ Mluví pouze o tom, že se andělé nežení. Za druhé se v Matouši 22:30 mluví o „andělech v nebi.“ Neodkazuje se na padlé anděly, kterým nezáleží na řádu věcí tak, jak je stvořil Bůh, ale aktivně hledají způsoby jak Boží plán narušit. To, že se Boží svatí andělé nežení ani neúčastní žádných sexuálních vztahů, ještě neznamená, že to samé platí i o Satanovi a jeho démonech.

Výklad (1) je proto velmi pravděpodobný. Ano, jde o zajímavý „protiklad“, jestliže říkáme, že andělé jsou bezpohlavní a zároveň tvrdíme, že „synové Boží“ byli padlí andělé, kteří plodili potomky s lidskými ženami. Přestože jsou andělé duchovní bytosti (Židům 1:14), mohou se objevovat i v lidské, fyzické podobě (Marek 16:5). Muži ze Sodomy a Gomory se dožadovali styku s dvěma anděly, kteří navštívili Lota (Genesis 19:1-5). Je docela možné, že andělé na sebe mohou vzít lidskou podobu včetně lidské sexuality a schopnosti reprodukce. Proč to padlí andělé nedělají častěji? Zdá se, že Bůh uvěznil ty anděly, kteří se takového hříchu dopustili, aby stejný hřích nespáchali i ostatní padlí andělé (viz Juda 6). Ranní hebrejští překladatelé, apokryfní a pseudoepigrafní spisy zastávají jednoznačně názor, že právě padlí andělé jsou „synové Boží“, o kterých se zmiňuje Genesis 6:1-4. To ale v žádném případě debatu neuzavírá. Přesto je ale názor, že Genesis 6:1-4 popisuje spojení padlých andělů s lidskými ženami, z hlediska kontextu, gramatiky i výkladu dějin postaven na silném základě.



Návrat na českou domovskou stránku



Kdo byli synové Boží a dcery lidské v Genesis 6:1-4?