Otázka
Co říká Bible o pomluvách?
Odpověď
Hebrejské slovo, které se ve Starém zákoně překládá jako „pomluva“, lze definovat jako „člověk, který vyjevuje tajemství, člověk, který roznáší povídačky nebo milovník skandálů“. Pomlouvač je člověk, který má důvěrné informace, a odkryje je někomu, komu do nich nic není. Pomluva se od pouhého sdělení informace liší záměrem. Pomlouvači mají většinou v úmyslu to, že se v očích posluchačů vyzdvihnou a budou vypadat o to lépe, oč hůře vykreslí ostatní, a také to, že se pochlubí tím, jaké informace mají k dispozici.
V knize Římanům nám Pavel ukazuje, jak hříšná je lidská povaha, a jak je lidstvo bezbožné, a ukazuje také, jak Bůh vylévá svůj hněv na ty, kteří odmítají Jeho zákony. Protože se lidé odvrátili od Božích pokynů a nařízení, vydal je Bůh napospas jejich vlastní hříšné povahy. Na seznamu hříchů jsou i pomluvy a klevety (Římanům 1:29b-32). V této pasáži vidíme, jak vážný je hřích pomluvy, a že je jedním z charakteristických rysů lidí, na něž je vyléván Boží hněv.
Další skupinou lidí, jež byla (a stále je) známa svou zálibou v klevetění, jsou vdovy. Pavel varuje vdovy před pěstováním pomluv a před zahálkou. O těchto ženách se píše, že „klevetí, pletou se do cizích věcí, a říkají, co se nepatří“ (1. Timoteovi 5:12-13). Protože ženy tráví hodně času navštěvováním a tím, že pracují s dalšími ženami, mohou slyšet a vidět různé situace zkresleně, zvláště tehdy, když se popis situací dokola probírá. Pavel říká, že vdovy chodí po domech a hledají, čím by vyplnily čas. Ruce, které nemají co na práci, se často zaměstnají špatnými věcmi, a Bible nás před zahálkou varuje. „Mluvka roznáší tajemství, kudy chodí; s tlučhubou neměj co do činění“ (Přísloví 20:19).
Ženy ale rozhodně nejsou jediné, jichž se pomlouvání týká. Do pomluv se může zapojit každý, a to prostě tím, že opakuje něco, co mu bylo důvěrně svěřeno. Kniha Přísloví obsahuje mnoho veršů, které se týkají nebezpečí pomluv a potenciálních škod, které pomluvy mohou napáchat. „Kdo nemá rozum, bližním opovrhuje, rozumný člověk raději pomlčí. Mluvka roznáší tajemství, kudy chodí, zodpovědný člověk je umí zachovat“ (Přísloví 11:12-13).
Bible nás učí, že „zvrácený člověk rozsívá sváry, pomlouvač rozeštve i dobré přátele“ (Přísloví 16:28). Mnohá přátelství byla zničena nedorozuměními, které začaly pomluvou. Ti, kdo tak jednají, pouze rozsívají sváry, způsobují hněv, zahořklost a bolest mezi přáteli. Bohužel si v tom někteří lidé libují a vyhledávají každou příležitost, jak ostatním ublížit. A když takového člověka přímo obviníte, vinu popře, a začne se vymlouvat a vysvětlovat důvody. Než by přiznal chybu, bude obviňovat ostatní, nebo bude zlehčovat závažnost svého hříchu. „Tupci jsou jeho ústa záhubou, rty jsou mu pastí smrtelnou. Pomluvy se tváří jako pamlsky, hluboko do nitra ale padají“ (Přísloví 18:7-8).
Ti, kdo si hlídají jazyk, se chrání před pohromami (Přísloví 21:23). Musíme tedy střežit svůj jazyk a chránit se před hříchem pomluvy. Když odevzdáme své přirozené touhy Pánu, On nám pomůže, abychom zůstali spravedliví. Kéž bychom se všichni drželi toho, co o pomluvách učí Bible, drželi zavřená ústa, a mluvili jenom tehdy, když je to nutné nebo vhodné.
English
Co říká Bible o pomluvách?
