Otázka
Byl Ježíš ukřižován v pátek? Pokud ano, jak mohl tedy strávit tři dny v hrobu, jestliže byl vzkříšen v neděli?
Odpověď
Bible nikde konkrétně neříká, který den v týdnu byl Ježíš ukřižován. Dva nejrozšířenější názory jsou ty, že se jednalo buď o pátek, nebo středu. Někteří lidé ovšem tyto názory sloučili a za onen den označují čtvrtek.
Ježíš v Matouši 12:40 řekl: „Jako byl Jonáš tři dny a tři noci v břiše velryby, tak bude Syn člověka tři dny a tři noci v srdci země.“ Zastánci názoru, že k ukřižování došlo v pátek, uvádí, že tento názor je slučitelný s uváděnými třemi dny v hrobu. Podle židovské tradice v prvním století se i část dne počítala jako další (celý) den. Protože byl Ježíš v hrobu už část pátku, celou sobotu a část neděle, bylo by to považováno za tři dny. Jedním z hlavních argumentů, které svědčí pro pátek, se nachází v Markovi 15:42, kde se píše, že Ježíš byl ukřižován „den před sobotou“. Pokud se jednalo o týdenní sobotu (sabbat), pak by se skutečně jednalo o ukřižování v pátek. Dalším argumentem ve prospěch pátku je to, že podle Matouše 16:21 a Lukáše 9:22 měl být Ježíš vzkříšen „třetího dne“; nemusel by tedy být v hrobu celé tři dny a noci. Ne všichni ale souhlasí s tím, že překlady, které uvádí „třetího dne“, přesně souhlasí s původním textem. Navíc se v Markovi 8:31 uvádí, že Ježíš bude vzkříšen „po“ třech dnech.
Argumenty pro čtvrtek jen rozvíjí „páteční“ názor a argumentují hlavně tím, že se událo příliš mnoho věcí (někteří uvádějí až dvacet) na to, aby se mohly stát mezi Kristovým pohřbem a nedělním ránem. Zvláště pak poukazují na to, že vyvstává problém, pokud by jediným plným dnem mezi pátkem a nedělí měla být sobota, tedy židovský sabbat. Pokud by v tomto mezidobí byl den nebo dva navíc, problém by to řešilo. Zastánci čtvrtka argumentují zhruba takto: představte si, že byste od pondělního večera neviděli nějakého svého přítele. Příště jej uvidíte až ve čtvrtek a řeknete mu: „Už jsme se neviděli tři dny“, ačkoliv to přísně vzato bylo pouze 60 hodin (2,5 dne). Byl-li Ježíš ukřižován ve čtvrtek, z uvedeného příkladu vidíme, jak to mohlo být považováno za tři dny.
Zastánci středy uvádí, že v daném týdnu byly dva šabaty. Po tom prvním (tom, který začal večer po ukřižování, viz Marek 15:42, Lukáš 23:52-54) ženy nakoupily vonné masti – a povšimněte si, že je nakoupily až po šabatu (Marek 16:1). Názor, že šlo o středu, předpokládá, že tímto „sabbatem“ (svátkem) byl míněn svátek Přesnic (viz Lev 16:29-31; 23:24-32, 39, kde se o zvláštních svátcích mluví jako o sobotě, ačkoli to vždy nutně neznamenalo sobotu kalendářní). Druhou sobotou toho týdne by potom byla běžná sobota dle kalendáře. Povšimněte si také, že se v Lukáši 23:56 uvádí, že ženy, které nakoupily vonné masti po první sobotě, se vrátily, aby vonné masti připravily, a poté „zachovaly sobotní odpočinek“ (Lukáš 23:56). Argumentuje se tím, že ženy nemohly po sobotě nakoupit vonné masti, a zároveň je připravit ještě před sobotou – pokud nebyly v daném týdnu soboty dvě. Zůstaneme-li u názoru, že šlo o týden s dvěma sobotami, pak jestliže byl Kristus ukřižován ve čtvrtek, tak sobota sobot (svátek Přesnic) začala ve čtvrtek po západu slunce a skončila v pátek po západu slunce – tedy na počátku kalendářního sabbatu, soboty. Pokud by nakoupily masti po prvním sabbatu (svátek Přesnic), znamenalo by to, že je nakoupily v sobotu, čímž by porušily sobotní přikázání.
Proto, uvádí zastánci tohoto názoru, je jediným možným vysvětlením, které předpokládá, že ženy neporušily nákupem vonným mastí sobotu a zároveň doslovně vysvětluje Matouše 12:40, to, že Kristus byl ukřižován ve středu. Sobota sobot, tedy svátek Přesnic, připadla na čtvrtek, ženy nakoupily (poté) masti v pátek, vrátily se a ještě stejný den masti připravily, potom zachovaly sobotní odpočinek – to byla kalendářní sobota, a potom brzo ráno v neděli přinesly masti k hrobu. Ježíš by byl tedy pohřben kolem západu slunce ve středu večer, což už bylo podle židovských tradic považováno za čtvrtek. Podle židovského kalendáře tedy máme čtvrteční noc (první noc), čtvrteční den (první den), páteční noc (druhá noc), páteční den (druhý den), sobotní noc (třetí noc), sobotní den (třetí den). Nevíme přesně, kdy vstal Ježíš z mrtvých, víme ale, že to bylo v neděli před východem slunce (Jan 20:1, Marie Magdaléna přišla „ještě za tmy“ a kámen byl odvalen; našla tedy Petra a řekla mu, že „vzali Pána z hrobu“), takže mohl být vzkříšen těsně po západu slunce v sobotu večer, což byl pro Židy začátek prvního dne v týdnu.
Možným problémem středečního pohledu může být to, že učedníci, kteří kráčeli s Ježíšem cestou do Emauz, se vydali na cestu „téhož dne“, kdy byl vzkříšen (Lukáš 24:13). Učedníci, kteří Ježíše nepoznali, mu řekli o ukřižování (24:21) a že „je to už třetí den, co se to všechno stalo“ (24:22) Od středy do neděle to jsou dny čtyři. Vysvětlení se nabízí, kdyby učedníci počítali od středečního večera, kdy byl Kristus pohřben, což je podle židovské tradice už čtvrtek; od čtvrtka do neděle by to tedy bylo počítáno jako čtyři dny.
V celkovém pohledu pak není tolik důležité vědět, kterého dne v týdnu byl Ježíš ukřižován. Pokud by to bylo tak důležité, Boží slovo by onen den přesně uvádělo. Co ale důležité je, je skutečnost, že Kristus zemřel, a že také fyzicky, tělem, vstal z mrtvých. Stejně tak důležité je znát důvod, proč zemřel – aby na sebe vzal trest, který si zasluhují všichni hříšníci. Jan 3:16 a 3:36 prohlašují, že uvěřit, neboli vložit svou důvěru, v něj má za následek věčný život!
English
Byl Ježíš ukřižován v pátek? Pokud ano, jak mohl tedy strávit tři dny v hrobu, jestliže byl vzkříšen v neděli?
