Otázka
Kde byl Ježíš ty tři dny mezi Jeho smrtí a vzkříšením?
Odpověď
1. Petrův 3:18-19 říká: „Vždyť i Kristus dal svůj život jednou provždy za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás přivedl k Bohu. Byl usmrcen v těle, ale obživen Duchem. Tehdy také přišel vyhlásit zvěst duchům ve vězení.”
Slovo „Duchem” ve verši 18 je přesně v té gramatické konstrukci, jako „tělesně”. Zdá se, že nejvhodnější je zařadit slovo „duch” na jednu rovinu se slovem „tělo”. Tělo a duch jsou Kristovým tělem a duchem. Slova „obživen Duchem”, ukazují na skutečnost, že když Kristus vzal na sebe náš hřích a smrt, oddělilo to Jeho lidského ducha od Jeho Otce (Matouš 27:46). Je to kontrast mezi tělem duchem jako v Matouši 27:41 a Římanům 1:3-4, a ne mezi Kristovým tělem a Svatým Duchem. Když byla Kristova zástupná oběť za hřích dokonaná, Jeho duch se znova navrátil do společenství, které bylo porušeno.
První list Petrův 3:18-22 popisuje nutné spojení mezi Kristovým utrpením (verš 18) a Jeho oslavením (verš 22). Jenom Petr udává konkrétní informace o tom, co se událo mezi těmito dvěma body. Slovo „kázal” ve verši 19 není standardním novozákonním výrazem pro kázání evangelia. Doslovně znamená být poslem zvěsti. Ježíš trpěl a zemřel na kříži, Jeho tělo bylo usmrceno a Jeho duch zahynul, když měl na sobě břímě našich hříchů. Jeho duch byl ale oživen, a On jej vydal svému Otci. Podle Petra, někdy mezi smrtí a vzkříšením Ježíš vydal zvláštní vyhlášení „vězněným duchům”.
Především Petr označuje lidi jako „duše” nikoli „duchy” (3:20). V Novém zákoně slovo „duchové” označuje anděly anebo démony, ne lidské bytosti a verš 22 zřejmě odráží tento význam. Rovněž nikde v Bibli se nemluví, že Ježíš navštívil peklo. Skutky 2:31 říkají, že odešel do „Hádu”, ale „Hádes” není peklo. Slovo „Hádes” se vztahuje na říši mrtvých, dočasné místo odpočinku, kde čekají na vzkříšení. Zjevení 20:11-15 jasně rozlišuje mezi těmito dvěma místy. Peklo je věčným a konečným místem soudu všech ztracených. Hádes je dočasné místo.
Náš Pán vydal svého ducha Otci, zemřel a někdy mezi smrtí a vzkříšením navštívil říši mrtvých, kde odevzdal poselství duchům (pravděpodobně padlým andělům; viz také Soudců 6), kteří byli nějak spojeni s obdobím před potopou a s časy Noeho. Verš 20 to říká jasně. Petr nám neříká, co zvěstoval těmto uvězněným duchům, ale nemohla to být zvěst vykoupení, jelikož andělé nemohou být spaseni (Židům 2:16). Pravděpodobně to bylo vyhlášení vítězství nad satanem a jeho mocí (1. Petrův 3:22; Koloským 2:15). Efezským 4:8-10 také naznačuje, že Kristus navštívil „ráj” (Lukáš 16:20; 23:43) a vzal do nebe všechny, kteří uvěřili v Něj před Jeho smrtí. V této pasáži není mnoho detailů o tom, co se dělo, ale většina učenců se shoduje na této interpretaci.
Bible nikde jednoznačně neudává, co Kristus dělal během tří dnů od své smrti do vzkříšení. Zdá se však, že hlásal vítězství nad padlými anděly nebo nevěřícími. V čem si můžeme být jisti, je to, že Ježíš nedával lidem druhou šanci ke spasení. Bible nám říká, že po smrti nás čeká soud (Židům 9:27), nikoli druhá šance. Není ve skutečnosti žádná definitivní odpověď na otázku, co Ježíš dělal mezi svou smrtí a vzkříšením. Snad nám toto tajemství bude zjeveno, až dosáhneme slávy.
English
Kde byl Ježíš ty tři dny mezi Jeho smrtí a vzkříšením?
