Otázka
Proč poslal Bůh Ježíše právě tehdy? Proč ne dříve? Proč ne později?
Odpověď
“Když se však naplnil stanovený čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného z ženy, podrobeného zákonu,…” (Galatským 4:4). Tento verš prohlašuje, že Bůh Otec poslal svého Syna když “se naplnil stanovený čas”. Během prvního století po Kristu se stalo mnoho věcí, které alespoň z lidského pohledu vytvářejí ideální prostředí pro Kristův příchod.
1) Židé tehdy očekávali Mesiáše možná více, než v jiných dobách. Římská vláda nad Judeou je dělala hladovými po příchodu Mesiáše.
2) Řím sjednotil velkou část světa pod svoji nadvládu, dávajíc rozličným zemím pocit jednoty. Jelikož impérium bylo relativně mírumilovné, bylo možné cestovat, což umožnilo raným křesťanům šířit evangelium. Taková svoboda cestovat byla v jiných dobách nemožná.
3) Řím byl na vrcholu vojensky, zatímco Řecko rozkvétalo kulturně. Hovorová řečtina (liší se od klasické řečtiny) byla obchodním jazykem a mluvilo se jí v celém impériu, což umožnilo sdělovat evangelium různým skupinám lidí pomocí jednoho společného jazyka.
4) Mnoho falešných idolů nedokázalo dát Židům vítězství nad římskými přemožiteli, což způsobilo, že mnozí z nich se vzdali jejich uctívání. Současně v “kulturnějších” městech nechala řecká filosofie a věda tehdejší doby lidi duchovně prázdné stejným způsobem, jako ateismus někdejších komunistických vlád zanechává duchovní prázdnotu dodnes.
5) Kultovní náboženství té doby zdůrazňovalo boha-spasitele a od věřících požadovalo, aby prováděli krvavé oběti, a tak i evangelium Kristovo, s jeho definitivní obětí, bylo pro tyto lidi hodnověrné. Řekové také věřili v nesmrtelnost duše (ale ne těla).
6) Římská armáda verbovala vojáky z provincií, uvedla je do římské kultury a představila jim své ideje (jako evangelium), které zatím k těmto odlehlým provincím nedorazily. První představení evangelia v Británii bylo výsledkem úsilí křesťanských vojáků tam umístěných.
Výše uvedené údaje jsou založeny na pohledu lidí té doby a spekulují o tom, zda konkrétní bod historie byl dobrým časem pro příchod Krista. Ale jsme si vědomi, že Boží cesty nejsou našimi cestami (Izaiáš 55:8), takže tyto údaje mohou a nemusí být důvodem, proč si Bůh vybral ten konkrétní čas, aby do něho poslal svého Syna. Z kontextu Galatským 3 a 4 je jasné, že Bůh položil základ skrze židovský zákon, kterým připravil cestu pro příchod Mesiáše. Zákon měl lidem pomoct pochopit hloubku své hříšnosti (neschopnost dodržet Zákon), aby potom mohli snadněji přijmout lék na hřích skrze Ježíše Mesiáše (Galatským 3:22-23; Římanům 3:19-20). Zákon byl rovněž vychovatelem (Galatským 3:24), který vedl lidi k Ježíši jako k Mesiáši. Tento zákon to dělal skrze mnohá proroctví týkající se Mesiáše, které Ježíš naplnil. Přidejme k tomu obětní systém, který poukazoval na potřebu oběti za hřích, jako i za svou vlastní nedostatečnost (každá oběť je „jednorázová“ - vždy je po ní potřebná další oběť). Historie Starého zákona také zobrazuje osobu a dílo Krista skrze několik událostí a náboženských svátků (jako například ochota Abraháma obětovat Izáka, detaily Velké noci - Pesachu v průběhu exodu z Egypta, atd.)
A nakonec Kristus přišel, když byla konkrétní proroctví naplněna. Daniel 9:24-27 mluví o „sedmdesáti týdnech“ nebo sedmdesáti „sedmičkách“. V kontextu se tyto „týdny“ nebo „sedmičky“ týkají skupin po sedmi letech, nikoli týdnech. Můžeme přezkoumat historii a seřadit podrobnosti prvních šedesát devíti týdnů (sedmdesátý týden bude posledních sedm let). Odpočítávání sedmdesáti týdnů začíná vydáním příkazu o navrácení a vybudování Jeruzaléma (Daniel 9:25). Tento příkaz byl dán Artaxerxem Longimanem v roce 445 před Kristem (Nehemiáš 2:5). Po sedmi “sedmičkách” plus 62 “sedmiček“, neboli po 69 x 7 letech proroctví uvádí, že “ten Pomazaný bude zahlazen a nebude již“, dále že“ Lid vévody, který přijde, zničí město a svatyni” a že “ jeho konec přijde jako povodeň” (míní tím velkou zkázu - v. 26). Zde máme nepochybný odkaz na Spasitelovu smrt na kříži. Před sto lety ve své knize Přicházející Princ (The Coming Prince) pan (Sir) Robert Anderson podal podrobné výpočty šedesáti devíti týdnů, pomocí “prorockých let”, počítajíc přestupné roky, chyby v kalendáři, změnu před Kristem a po Kristu atd., a přišel na to, že šedesát devět týdnů končilo týž den, co Ježíš triumfálně vstoupil do Jeruzaléma, pět dní před svou smrtí. Ať už používáme tyto výpočty, nebo ne, načasování vtělení Krista je svázané s tímto detailním proroctvím zaznamenaným Danielem více než pět set let před tím.
Načasování vtělení Krista bylo provedeno tak, aby lidé té doby mohli být připraveni na jeho příchod. Lidé všech pozdějších století mají víc než dost důkazů, že Ježíš byl opravdu slíbeným Mesiášem, a to skrze naplnění Písma, které vykresluje a prorokuje jeho příchod do detailů.
English
Proč poslal Bůh Ježíše právě tehdy? Proč ne dříve? Proč ne později?
