Otázka
Proč je v Genesis 1 a 2 stvoření popsáno dvakrát?
Odpověď
V Genesis 1:1 se píše: „Na počátku Bůh stvořil nebe a zemi.“ O něco později, v Genesis 2:4, to vypadá, jako by se popisoval druhý, zcela jiný příběh o počátku stvoření. Myšlenka na dva rozdílné popisy dvou rozdílných událostí je celkem běžný mylný výklad těchto dvou pasáží, které ve skutečnosti popisují jeden a ten samý příběh stvoření. Nejsou ani v protikladu co do pořadí událostí, ani si nijak jinak neprotiřečí. Genesis 1 popisuje „šest dní stvoření“ (a sedmý den odpočinku), Genesis 2 zahrnuje pouze jeden den z celého týdne – šestý den – a žádný protiklad zde není.
V Genesis 2 se autor vrací v časové posloupnosti zpět do šestého dne, kdy Bůh stvořil člověka. V první kapitole nám autor knihy Genesis předkládá stvoření člověka šestého dne jako vrchol celého stvoření. V druhé kapitole potom autor doplňuje řadu podrobností, týkající se této události.
Existují dva hlavní argumenty, které poukazují na zdánlivý protiklad mezi kapitolami 1 a 2. První se týká života rostlin. V Genesis 1:11 je psáno, že rostlinstvo stvořil Bůh třetího dne. V Genesis 2:5 je psáno, že před stvořením člověka: „na zemi ještě nebylo žádné polní křoví a nerostly žádné polní byliny. Hospodin Bůh na zem ještě nesesílal déšť a nebyl ani člověk, který by obdělával půdu.“ Jak to tedy je? Stvořil Bůh rostlinstvo třetího dne, ještě před stvořením člověka (Genesis 1), nebo až poté (Genesis 2)? Hebrejské slovo, použité pro „vegetaci“, je v obou pasážích rozdílné. V Genesis 1:11 je použit obecný výraz pro rostliny. Genesis 2:5 používá specifičtější termín, který označuje rostliny, vyžadující obdělávání, tedy někoho, kdo se o ně stará, zahradníka. Tyto dvě pasáže si neprotiřečí. Genesis 1:11 mluví o tom, že Bůh stvořil rostliny, a Genesis 2:5 o tom, že rostlinám, vyžadujícím péči, Bůh dovolil vyrůst až po stvoření člověka.
Druhý argument se týká zvířat. Genesis 1:24-25 zaznamenává, jak Bůh stvořil šestý den zvířata, než stvořil člověka. Genesis 2:19, alespoň podle některých překladů, zdánlivě zaznamenává, že Bůh stvořil zvířata až pot stvoření člověka. Dobrý a věrohodný překlad Genesis 2:19-20 zní takto: „Hospodin Bůh totiž zformoval ze země všechnu polní zvěř i všechno nebeské ptactvo a přivedl je k Adamovi, aby viděl, jak je pojmenuje. Jakkoli pak Adam nazval kterého živočicha, tak se jmenoval. Adam tedy pojmenoval všechen dobytek, nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř.“ Text tedy neuvádí, že Bůh stvořil člověka, potom zvířata, aby je potom přivedl k Adamovi. Naopak, v textu se uvádí, že „Bůh (již) stvořil všechnu zvěř.“ Opět žádný protiklad. Šestého dne Bůh stvořil zvířata, poté člověka, a poté přivedl zvířata k člověku, aby je mohl pojmenovat.
Když tedy prostudujeme oba popisy stvoření odděleně, a poté výklad sjednotíme, vidíme, že Bůh popisuje v Genesis 1 pořadí, v jakém bylo vše stvořeno, a poté v Genesis 2 objasňuje nejdůležitější detaily, a to zvláště týkající se šestého dne. Žádný protiklad zde neexistuje, jedná se o běžný literární prostředek, popisující událost nejprve obecně, poté detailně.
English
Proč je v Genesis 1 a 2 stvoření popsáno dvakrát?
