Otázka
Co je judaismus a čemu židé věří?
Odpověď
Co je judaismus a kdo nebo co jsou židé? Je judaismus prostě jenom náboženství? Je to kulturní identita nebo se jedná o etnickou skupinu? Jsou židé něco jako klan nebo se jedná o národ? Čemu židé věří a věří všichni stejné věci?
Slovník definuje slovo „žid“ jako „příslušníka kmene Juda“, „izraelitu“, „příslušníka národa, existujícího v Palestině od 6. století př. n. l. do 1. století n. l.“, „osobu, náležející buď od narození, nebo konverzí k potomkům starobylého židovského lidu“, a „člověk, jehož náboženstvím je judaismus“.
Podle rabínské tradice je židem každý, jehož matka je židovka nebo ten, kdo konvertoval k judaismu. Na podporu tohoto tvrzení se často uvádí Leviticus 24:10, ačkoliv tóra neuvádí nic konkrétního, co by tuto tradici dokazovalo. Někteří rabíni tvrdí, že to nemá nic společného s tím, čemu člověk vlastně věří. Tvrdí, že být židem neznamená následovat židovské zákony a tradice. Žid může klidně naprosto nevěřit v Boha a i tak bude podle tohoto rabínského výkladu považován za žida.
Jiní rabíni zase jasně tvrdí, že pokud člověk nedodržuje vše, co předepisuje tóra a pokud nepřijímá „třináct zásad víry“ podle Maimonida (Rabín Moše ben Majmon byl jedním z největších židovských učenců středověku), není židem. I když by tedy takový člověk byl „biologicky“ židem, nemá opravdové napojení na judaismus.
Tóra – prvních pět knih Bible – nás v Genesis 14:13 učí, že Abram, který je obecně považován za prvního žida, je popisován jako „hebrejec“. Slovo „žid“ pochází ze jména kmene Juda, což byl jeden ze dvanácti Jákobových synů a jeden z dvanácti kmenů Izraele. Je zjevné, že jméno „žid“ původně odkazovalo pouze na příslušníky kmene Juda, ale když bylo po období vlády krále Šalamouna království rozděleno (1. Královská 12), začal se tento termín používat jako obecné označení pro každého v Judském království, tedy pro všechny z kmene Juda, Benjamín a Lévi. Dnes je obecný názor ten, že židem je kdokoliv z fyzických potomků Abrahama, Izáka a Jákoba, a to bez ohledu na to, z kterého ze dvanácti původních kmenů pochází.
Čemu tedy židé věří a jaké jsou základní prvky judaismu? Ve světě dnes existuje pět hlavních odnoží nebo sekt judaismu. Ortodoxní, konzervativní, reformovaný, rekonstrukční a humanistický judaismus. To, čemu každá z těchto skupin věří a co pro ně tvoří základní body víry, se dramaticky odlišuje. Dáme-li dohromady krátký seznam tradičních nauk judaismu, můžeme jej shrnout takto:
Bůh je stvořitelem všeho, co existuje; je jeden, beztělný (nemá tělo), a Jemu samému by se měla jako vládci vesmíru skládat čest.
Prvních pět knih hebrejské Bible je přímé zjevení, které dal Bůh Mojžíšovi. Nesmí se měnit, ani se k nim nesmí nic přidávat, a to ani teď, ani do budoucna.
Bůh jednal s židovským lidem prostřednictvím proroků.
Bůh sleduje, co lidstvo dělá; odměňuje lidi za dobré skutky a trestá ty zlé.
Přestože křesťané zakládají svou víru na stejných hebrejských písmech jako židé, v obou vírách existují značné rozdíly: židé obecně pokládají skutky a jednání za nejdůležitější; víra vychází až ze skutků samých. To je ovšem v protikladu s konzervativním křesťanstvím, kde nejdůležitější je víra a skutky vychází, nebo jsou odrazem, víry.
Židovská víra odmítá křesťanský koncept prvotního hříchu (tedy víry v to, že všichni lidé zdědili hřích Adama a Evy, kteří v zahradě edenské neuposlechli Boží pokyny).
Judaismus zastává tvrzení, že svět a všichni lidé jsou z podstaty dobří, neboť byli stvořeni dobrým Bohem.
Židovští věřící jsou schopni posvětit své životy a přiblížit se k Bohu tím, že budou dodržovat micvu (micva je soubor božích přikázání).
Spasitele není zapotřebí a žádný spasitel jako prostředník ani není.
613 přikázání, které jsou v knize Leviticus a v ostatních knihách, řídí všechny aspekty židovského života. Deset přikázání (desatero) v podobě, v jaké jsou načrtnuty v Exodu 20:1-17 a v Deuteronomiu 5:6-21, představuje pouze krátké shrnutí Zákona.
Až přijde někdy v budoucnosti Mesiáš (Boží pomazaný), shromáždí židy v Izraelské zemi, jako tomu bylo kdysi. V té době nastane všeobecné vzkříšení mrtvých. Jeruzalémský chrám, který byl zničený v roce 70 n. l. Římany, bude opět vystavěn.
Jednotlivé nauky a názory na Ježíše se pak velice různí. Někteří Jej považují za velkého učitele morálky. Jiní v Něm vidí falešného proroka nebo křesťanskou modlu. Některé judaistické sekty ani nedovolují vyslovovat Jeho jméno, protože je zakázáno vyslovovat jména model.
O židech se často mluví jako o Božím vyvoleném lidu. To ani v nejmenším neznamená, že bychom je měli považovat za nadřazené nebo výjimečné. Pasáže v Bibli, jako např. Exodus 19:5, jednoduše říkají, že Bůh si vybral Izrael, aby přijal a studoval tóru, aby uctíval Boha, aby sedmý den odpočíval, a aby dodržoval určité svátky. Židé nebyli vybráni k tomu, aby byli lepší než ostatní; byli vybráni k tomu, aby byli světlem pohanům a požehnáním pro všechny národy.
English
Co je judaismus a čemu židé věří?
