Kniha Titus
Autor: Titus 1:1 označuje za autora knihy Titus apoštola Pavla.Doba vzniku: Epištola Titovi byla napsána zhruba v roce 66 n. l. Mnohé Pavlovy cesty jsou dobře zdokumentovány, a je z nich patrné, že Pavel napsal Titovi z Nikopolis v kraji Epirus. Poznámky v některých vydáních Bible uvádějí, že Pavel psal z Nikopole v Makedonii. Takové místo ale neznáme, a tyto poznámky pod čarou nemusejí být autentické.
Účel knihy: Epištola Titovi je pro nás známa jako jedna z jeho pastoračních epištol, spolu s dvěma dopisy Timoteovi. Apoštol Pavel epištolu napsal, aby povzbudil svého bratra ve víře, Tita, kterého zanechal na Krétě, aby tam vedl církev, kterou Pavel na jedné ze svých misijních cest založil (Titus 1:5). V dopise jsou pokyny, adresované Titovi, týkající se vlastností a kvalifikací, které by měl u vedoucích hledat. Varuje také Tita před špatnou pověstí, kterou obyvatelé ostrova Kréta mají (Titus 1:2).
Mimo pokynů ohledně vlastností, které by měl Titus ve vedoucích církve hledat, také Pavel Tita vybízí, aby se přijel do Nikopole na návštěvu. Jinými slovy se dá říct, že Pavel Tita dále vychovává a dohlíží na něj, stejně jako na ostatní, aby rostli v Pánově milosti (Titus 3:13).
Klíčové verše: Titus 1:5, „Nechal jsem tě na Krétě proto, abys dal do pořádku to, co ještě zbývá, a podle mých pokynů ustanovil po městech starší.“
Titus 1:16, „Prohlašují, že znají Boha, ale svými skutky to popírají. Jsou nesnesitelní, nepovolní a nepřipravení konat jakékoli dobro.“
Titus 2:15, „Toto uč. Povzbuzuj je a napomínej s veškerým důrazem. Nikdo ať tebou nepohrdá.“
Titus 3:3-6, „I my jsme přece bývali nerozumní, nepovolní a oklamaní. Otročili jsme vášním a rozkoším, žili jsme v zášti a závisti, byli jsme odporní a plní vzájemné nenávisti. Když se však ukázala laskavost a lidumilnost našeho Spasitele Boha, spasil nás – ne pro naše spravedlivé skutky, ale pro své milosrdenství. Poskytl nám koupel znovuzrození a obnovení Ducha svatého, kterého na nás vylil v hojnosti skrze našeho Spasitele Ježíše Krista.“
Stručné shrnutí: Jak báječné to pro Tita muselo být, když dostal dopis od svého mentora, apoštola Pavla. Pavel byl člověk, který požíval velké vážnosti, a to právem, protože založil v této oblasti východního světa mnoho církví. Titus se v úvodu dopisu dočetl tato apoštolova známá slova: „Titovi, vlastnímu synu v obecné víře: Milost a pokoj od Boha Otce a od Krista Ježíše, našeho Spasitele“ (Titus 1:4).
Krétu, ostrov, na kterém Pavel Tita zanechal, aby tam vedl církev, obývali původní obyvatelé ostrova, a Židé, kteří neznali pravdu o Ježíši Kristu (Titus 1:12-14). Pavel považoval za svou povinnost, aby zůstával v kontaktu s Titem, aby mu pomáhal radami, a aby jej povzbuzoval při vychovávání vedoucích v církvi na Krétě. Apoštol Pavel dává Titovi užitečné pokyny pro hledání vedoucích, a také mu radí, jak vychovávat vedoucí, aby rostli ve víře v Krista. Jeho pokyny se týkají jak mužů, tak žen, a to všech věkových kategorií (Titus 2:1-8).
Aby pomohl Titovi dál růst v Kristu, navrhuje Pavel Titovi, aby přišel do Nikopolis, a přivedl s sebou další dva bratry z církve (Titus 3:12-13).
Souvislosti: Jako už tolikrát předtím cítí Pavel potřebu varovat vedoucí církve, aby se měli na pozoru před judaisty, kteří chtěli k daru milosti, ze které pochází spasení, přidat skutky, a toto učení šířili po církvích. Varuje proti těmto vzpurným svůdcům, a to zvláště proti těm, kteří hlásali, že je stále nutná obřízka a následování rituálů a obřadů z Mojžíšova zákona (Titus 1:10-11). Toto téma se v Pavlových epištolách objevuje opakovaně, a v knize Titus Pavel dokonce prohlašuje, že se jim musejí zacpat ústa.
Praktické uplatnění: Když v Bibli hledáme rady ohledně toho, jak žít tak, aby se to líbilo Pánu, vyplatí se věnovat pozornost apoštolu Pavlovi a jeho spisům. Můžeme se poučit, čemu se máme vyhnout, i tomu, co bychom se měli snažit napodobovat. Pavlova rada zní, abychom usilovali o čistotu, a to tak, že se budeme vyhýbat věcem, které mohou pošpinit naši mysl a svědomí. Pavel také pronesl výrok, na který bychom neměli nikdy zapomínat: „Prohlašují, že znají Boha, ale svými skutky to popírají. Jsou nesnesitelní, nepovolní a nepřipravení konat jakékoli dobro“ (Titus 1:16). Jako křesťané bychom se měli prozkoumávat, abychom měli jistotu, že naše životy odpovídají naší víře v Krista (2. Korintským 13:5).
Spolu s tímto varováním nám Pavel říká i to, jak se vyhnout tomu, abychom Boha zapřeli: „spasil nás – ne pro naše spravedlivé skutky, ale pro své milosrdenství. Poskytl nám koupel znovuzrození a obnovení Ducha svatého“ (Titus 3:5-6). Když každý den obnovujeme skrze Ducha svatého svou mysl, můžeme vyrůst v křesťany, jejichž životy se Bohu líbí a ctí Jej.
English
Kniha Titus
