Kniha Amos
Autor: Amos 1:1 označuje za autora knihy Amos proroka Amose.Doba vzniku: Kniha Amos byla pravděpodobně napsána mezi roky 760 a 753 př. n. l.
Účel knihy: V době, kdy jej Bůh povolává, je Amos pastýř a sběrač ovoce z judské vesnice Tekója, a nemá žádné vzdělání ani kněžský původ. Amosovo poslání směřuje k severnímu sousedovi, Izraeli. Amosova poselství o brzké zkáze a zajetí, které měly být následkem hříchů Izraele, byla velmi nepopulární a zůstala většinou bez odezvy, protože ode dnů krále Šalomouna se Izraeli nevedlo tak dobře jako nyní. Amosova služba se odehrává v době, kdy v Izraeli vládl král Jeroboám II a v Judsku král Uziáš.
Klíčové verše: Amos 2:4, „Toto praví Hospodin: Juda hřešil trojnásob, čtyřnásob – už toho mám dost! Za to, že Hospodinův zákon zavrhli a neřídili se jeho pravidly, že se dali svést svými podvody, za kterými už jejich předci šli.“
Amos 3:7, „Jistě! Panovník Hospodin nepůsobí nic, aniž sdílí své tajemství se svými služebníky, proroky.“
Amos 9:14, „Svůj lid Izrael přivedu zpět ze zajetí. Vystavějí města, jež museli opustit, a budou v nich znovu žít. Budou sázet vinice a jejich víno pít, zakládat zahrady a ovoce z nich jíst.“
Stručné shrnutí: Amos vidí, že za vnější prosperitou a mocí Izraele je národ, který je uvnitř na kost zkažený. Hříchy, za které Amos kárá lid, jsou velice závažné: opomíjení Božího Slova, modlářství, pohanské uctívání, chamtivost, zkorumpovaní vládci a utlačování chudých. Amos začíná tím, že prohlašuje soud nad okolními národy, a potom nad vlastním národem, Judskem, a nejtvrdší soud na konci knihy je vysloven nad Izraelem. Vize, které Amosovi Bůh ukáže, mají společné jedno důrazné poselství: soud je blízko. Kniha končí Božím zaslíbením budoucí obnovy toho, co zbylo.
Prorocká symbolika: Kniha Amos končí slavným zaslíbením do budoucna: Zasadím je v jejich zemi, kterou jsem dal jim, a z té země nebudou už nikdy vyrváni, praví Hospodin, tvůj Bůh“ (9:15). K úplnému naplnění zaslíbení o zemi, které dal Bůh Abrahamovi (Genesis 12:7; 15:7; 17:8) dojde během tisícileté Kristovy vlády na zemi (viz Joel 2:26, 27). Zjevení 20 popisuje tisíciletou Kristovu vládu na zemi jako čas pokoje a radosti pod dokonalou vládou samotného Spasitele. V onom čase se věřící Izrael a pohanští křesťané spojí a vytvoří jednu Církev, a budou vládnout a kralovat spolu s Kristem.
Praktické uplatnění: Někdy o sobě uvažujeme jako bychom byli „jen…“. Já jsem jenom prodejce, já jsem jen rolník, já jsem jen žena v domácnosti. Amos představuje dokonalý příklad člověka, který je „jen…“ Nebyl to prorok ani kněz, a dokonce ani syn proroka nebo kněžího. Byl to pastevec, nevýznamný človíček někde v Judsku. Kdo by jej poslouchal? Ale místo toho, aby hledal výmluvy, proč to nejde, Amos uposlechl, a stal se mocným Božím hlasem změn.
Bůh vždy používal lidi, kteří byli „jen“ obyčejní pastevci, tesaři, rybáři a podobně – to vidíme v celé Bibli. Ať už jsi v tomto životě čímkoliv, Bůh tě může použít. Amos nebyl nikým významným. Byl „jen“ obyčejný člověk. „Jen“ Boží služebník. Je to dobrá věc, být „jen“ Božím člověkem.
English
Kniha Amos
