Kniha Ezdráš
Autor: Kniha Ezdráš autora nikde konkrétně neuvádí. Tradiční výklad má za to, že autorem knihy Ezdráš je prorok Ezdráš. Stojí za povšimnutí, že jakmile se v kapitole 7 na scéně objeví Ezdráš, autor knihy Ezdráš přestává s popisem ve třetí osobě a namísto toho používá popis v první osobě. I to by podporovalo Ezdrášovo autorství.Doba vzniku: Kniha Ezdráš byla pravděpodobně napsána někdy mezi lety 460 př. n. l. a 440 př. n. l.
Účel knihy: Kniha Ezdráš se věnuje událostem, ke kterým v Izraeli došlo při návratu ze zajetí v Babylonu, a v následujících letech, a zahrnuje období zhruba jednoho století, počínaje rokem 538 př. n. l. Důraz je v Ezdráši kladen na znovuvybudování chrámu. Kniha obsahuje podrobné záznamy rodokmenů, hlavně za účelem vyjasnění nároků na kněžství, k němuž měli právo jen Aaronovi potomci.
Klíčové verše: Ezdráš 3:11 „Opěvovali Hospodina a vzdávali mu chválu a díky: „Je tak dobrý! Jeho láska k Izraeli trvá navěky!“ Když byl položen základ Hospodinova chrámu, všechen lid hlasitě provolával chválu Hospodinu.“
Ezdráš 7:6 „Tento Ezdráš přišel z Babylonu. Byl to učenec znalý Zákona Mojžíšova, vydaného od Hospodina, Boha Izraele. Král mu dal, o cokoli požádal, neboť Hospodin, jeho Bůh, nad ním držel svou ruku.“
Stručné shrnutí: Knihu Ezdráš můžeme rozdělit takto: Kapitoly 1-6 – První návrat pod vedením Zerubábela, a výstavba druhého chrámu. Kapitoly 7-10 – Ezdrášova služba. Protože mezi kapitolami 6 a 7 uplynulo více než půl století, lidé, o kterých se v první části knihy mluví, většinou zemřeli, než Ezdráš zahájil svou službu v Jeruzalému. Hlavní postavou jak knihy Ezdráš, tak Nehemiáš, je právě Ezdráš. Obě zmiňované knihy končí modlitbou a vyznáváním hříchů (Ezdráš 9; Nehemiáš 9) a tím, že se lidé rozcházejí s hříšnými zvyky, ve kterých žili. Můžeme zde vidět i některé koncepty povzbuzujících poselství Agea a Zachariáše, kteří jsou v příběhu zmíněni, a které později uvidíme v prorockých knihách, které nesou jejich jména.
Kniha Ezdráš pokrývá události od návratu ze zajetí, budování chrámu, až po Artaxerxův výnos, kterým začíná kniha Nehemiáš. V Ezdrášově době byl hlavní prorockou postavou Ageus, v Nehemiášových dnech to byl Zachariáš.
Prorocká symbolika: V knize Ezdráš vidíme pokračování biblického tématu „ostatku“, „zbytku“. V době katastrofy nebo soudu si pro sebe Bůh vždy zachrání malý zbytek – Noe a jeho rodina byly zachráněni před potopou; Lot s rodinou byli zachráněni před zničením Sodomy a Gomory; 7000 proroků, kteří zůstali v Izraeli i navzdory pronásledování Achabem a Jezábel. Když byli Izraelité odvedeni do zajetí v Egyptě, Bůh osvobodil to, co z nich zbylo, a dovedl je do zaslíbené země. V Ezdráši 2:64-67 vidíme, že se do Judska vrátilo kolem padesáti tisíc lidí, a když se porovnávají s počty lidí v Izraeli za slavných dnů krále Davida, komentují to slovy „zbyli jsme jako ostatek“. Téma „zbytku“ pokračuje i v Novém zákoně, kde nám Pavel říká, že „Stejně tak i nyní zůstala hrstka vyvolených milostí“ (Římanům 11:5). Ve dnech, kdy byl Ježíš na zemi, jej většina lidí odmítala, přesto si ale Bůh zachoval a zachránil hrstku lidí, kteří zůstali věrni Jeho Synu a nové smlouvě Jeho milosti. Od Kristových dob je v každé generaci hrstka věrných, kteří kráčí po úzké stezce, která vede k věčnému životu (Matouš 7:13-14). Tato hrstka, ostatek, bude zachována mocí Ducha svatého, který je jejich pečetí a který je v poslední den bezpečně předá Bohu (2. Korintským 1:22; Efezským 4:30).
Praktické uplatnění: Kniha Ezdráš je kronikou naděje a obnovy. Pro křesťana, jehož život je poznamenán jizvami hříchu a vzpoury proti Bohu, je to připomínka velké naděje, že máme Boha, který odpouští, Boha, který se k nám neobrací zády, když Jej s pokáním a zlomeným srdcem hledáme (1. Jan 1:9). Návrat Izraelitů do Jeruzaléma a znovuvybudování chrámu se dějí v životě každého křesťana, který se vrací ze zajetí hříchu a vzpoury proti Bohu, a nachází v Něm láskyplné přivítání domů. Nehledě na to, jak dlouho jsme odešli, Bůh je připraven nám odpustit a přijmout zpět do rodiny. Je ochoten nám ukázat, jak znovuvybudovat svůj život a jak oživit srdce, které je chrámem Ducha svatého. A stejně jako tomu bylo při stavbě Jeruzalémského chrámu, i v našich životech bude sám Bůh dohlížet na práce obnovy a zasvěcení našich životů do Jeho služby.
Odpor Božích nepřátel k vybudování chrámu ukazuje vzorec, který většinou nepřítel naší duše, Satan, používá. Satan používá ty, kdo na první pohled vypadají jako lidé sladění s Božími záměry, aby nás oklamal a pokusil se Boží plány zmařit. Ezdráš 4:2 je ukázkou svůdné řeči těch, kdo se prohlašují za Kristovy následovníky, ale jejichž skutečným záměrem je bořit, a nikoliv stavět. Proti takovým svůdcům se máme mít na pozoru, měli bychom jim odpovědět stejně jako Izraelité, a neměli bychom se nechat zmást jejich medovými řečmi a falešnými vyznáními víry.
English
Kniha Ezdráš
