Kniha Joel
Autor: Kniha Joel uvádí, že autorem je prorok Joel (Joel 1:1).Doba vzniku: Kniha Joel byla pravděpodobně napsána mezi lety 835 a 800 př. n. l.
Účel knihy: Judsko, tedy kontext celé knihy, je zdevastováno hejny kobylek. Invaze kobylek ničí úplně všechno – pole s úrodou, vinice, zahrady a stromy. Joel mluví o kobylkách obrazně jako o lidském vojsku na pochodu, a na celou věc se dívá jako na Boží soud, který za hříchy Judska na národ padne. V knize jsou dvě výrazné události, Jednou je invaze kobylek, a druhou je vylití Ducha. V knize Skutků cituje Petr tuto pasáž v den letnic, který vidí jako naplnění tohoto proroctví.
Klíčové verše: Joel 1:4, „Co zbylo po housenkách, sežraly kobylky, co zbylo po kobylkách, larvy sežraly, a co zbylo po larvách, sežraly ponravy.“
Joel 2:25, „Nahradím vám roky, jež sežraly kobylky…“
Joel 3:1, „Na všechny lidi pak vyliji svého Ducha a vaši synové i dcery budou prorokovat; vaši starci budou mívat sny a vaši mladíci vídat vidění.“
Stručné shrnutí: Po strašlivé pohromě kobylek přichází hladomor, který postihne celou zemi. Joel využívá těchto událostí jako prostředku pro předání varovného poselství Judsku. Pokud se lidé neobrátí a nebudou rychle činit pokání, nepřátelská vojska zemi pohltí stejně, jako ji postihly obě přírodní pohromy. Joel burcuje všechen lid a všechny kněží, aby se postili, pokořili před Bohem a prosili Jej o odpuštění. Chopí-li se tohoto poselství, národ čeká obnova hmotných i duchovních požehnání. Den Páně se ale blíží. V ten den jim budou i strašlivé kobylky připadat jako komáři, ve srovnání se soudem, jehož se celému národu dostane.
Nejvýraznějším tématem knihy Joel je Den Páně, den Božího hněvu a soudu. Je to den, kdy Bůh ukáže svůj hněv, moc i svatost, a pro Jeho nepřátele to bude strašlivý den. V první kapitole vidíme historické naplnění Dne Páně, a to jako pohromu kobylek, která na zemi dopadla. Kapitola 2:1-17 je přechod, kde Joel používá metaforu invaze kobylek a sucha na zemi k tomu, aby lidem připomněl nutnost pokání. Pasáž 2:18-4:16 popisuje Den Páně v eschatologických pojmech, a také odpovídá na povolání k pokání proroctvími o fyzickém obnovení (2:21-2:27), duchovním obnovení (3:1-3:6), a obnovení národa (4:1-4:21).
Prorocká symbolika: Kdykoliv se ve Starém zákoně hovoří o soudu za hřích, ať už se jedná o hřích jednotlivce či národa, je to předobrazem příchodu Ježíše Krista. Starozákonní prorokové neustále Izrael varovali a volali k pokání, ale pokání bylo vždy omezeno dodržováním zákona a skutky. Oběti v chrámu byly pouhým stínem oné konečné oběti, která měla být obětována na kříži, a to jednou provždy (Židům 10:10). Joel nám říká, že poslední Boží soud, ke kterému v Den Páně dojde, bude „veliký a hrozný. Kdo jej může snést?“ (Joel 2:11). Máme-li upřímně odpovědět, potom musíme říct, že vlastními silami takový okamžik snést nedokážeme. Pokud jsme ale svou víru vložili v Ježíše Krista, jako oběť smíření za náš hřích, potom se Dne soudu nemusíme nic bát.
Praktické uplatnění: Bez pokání bude soud tvrdý, důkladný a neodvratný. Důvěru bychom proto měli vložit ne v majetky, ale v Hospodina, našeho Boha. Bůh může někdy k tomu, aby nás k sobě přitáhl blíž, použít přírodu, smutek, nebo jiné běžné události. Ve své milosti a milosrdenství nám ale poskytl dokonalý plán záchrany – Ježíše Krista, ukřižovaného za naše hříchy, a vyměnil tak náš hřích za Jeho dokonalou spravedlnost (2. Korintským 5:21). Nemáme času nazbyt. Boží soud přijde náhle, jako zloděj v noci (1. Tesalonickým 5:2), a my musíme být připraveni. Dnes je den spasení (2. Korintským 6:2). „Hledejte Hospodina, dokud je k nalezení, volejte k němu, dokud blízko je. Ničema ať svou cestu opustí a hříšný člověk své smýšlení. Ať se vrátí k Hospodinu – slituje se nad ním; k našemu Bohu, který štědře odpouští“ (Izaiáš 55:6-7). Božímu hněvu v Den Páně můžeme uniknout pouze tehdy, když přijmeme záchranu, kterou nám sám Bůh nabízí.
English
Kniha Joel
