Kniha Kazatel
Autor: Kniha Kazatel autora nikde přímo neuvádí. Je zde celá řada veršů, které naznačují, že autorem knihy je Šalomoun. Je zde ovšem i pár náznaků, které by mohly znamenat, že knihu sepsal někdo až po Šalomounově smrti, možná i o několik set let později. I přesto se tradičně má za to, že autorem knihy je Šalomoun.Doba vzniku: Šalomounova vládl jako král Izraele zhruba od roku 970 př. n. l. do roku 930 př. n. l. Kniha Kazatel byla pravděpodobně napsána ke konci jeho vlády, někdy kolem roku 935 př. n. l.
Účel knihy: Kazatel je knihou životních pohledů. Zamyšlení „Kazatele“ či „Učitele“, jak se autor označuje, ukazují sklíčenost, která je nevyhnutelným výsledkem toho, když člověk hledá štěstí ve věcech tohoto světa. Tato kniha dává křesťanům možnost podívat se na svět očima člověka, který, ač moudrý, se snaží nalézt smysl v pomíjivých, lidských věcech. Kazatel se dotýká téměř všech forem světských požitků a potěšení, a žádná z nich mu neposkytuje pocit, že mají nějaký smysl.
Na konci dochází Kazatel k závěru, že víra v Boha je jediným způsobem, jak lze nalézt osobní význam. Přijímá skutečnost, že život je krátký a bez Boha bezcenný. Kazatel radí čtenáři, aby se zaměřil na věčného Boha namísto pomíjivých radostí.
Klíčové verše: Kazatel 1:2, „Marnost nad marnost! řekl Kazatel. Marnost nad marnost, všechno je marnost!“
Kazatel 1:18, „Čím více moudrosti, tím více mrzutosti; kdo množí vědění, množí žal.“
Kazatel 2:11, „Pak jsem se ohlédl na všechno své počínání, na všechno pachtění, jímž jsem se zabýval: Hle, vše je marnost a honba za větrem! Není nic smysluplného pod sluncem!“
Kazatel 12:1, „Pamatuj na svého Stvořitele, dokud jsi ještě mlád, dříve než přijdou zlé dny a roky, o kterých řekneš: Nemám je rád!“
Kazatel 12:13, „Zde je souhrn všeho, co jsi slyšel: Měj bázeň před Bohem a plň jeho přikázání – vždyť to je pro člověka vším.“
Stručné shrnutí: V knize Kazatel se často opakují dvě věty. Často se objevuje slovo, které je přeloženo jako „marnost“, a používá se ke zvýraznění pomíjivé podstaty světských záležitostí. Na konci bude odložena i ta nejpůsobivější věc, které lidé dosáhnou. Slovní spojení „pod sluncem“ se opakuje 28 krát, a poukazuje na smrtelný, pomíjivý svět. Když Kazatel hovoří o „všech věcech pod sluncem“, mluví o pozemských, pomíjivých, lidských věcech.
Prvních sedm kapitol knihy Kazatel popisuje všechny světské věci „pod sluncem“, které Kazatel vyzkoušel, a ve kterých se snažil nalézt uspokojení. Vyzkoušel vědecké objevy (1:10-11), moudrost a filozofii (1:13-18), radovánky (2:1), alkohol (2:3), architekturu (2:4), majetek (2:7-8) a přepych (2:8). Aby přišel na smysl věcí, zabýval se Kazatel různými filozofiemi, jako třeba materialismem (2:19-20) či třeba morálním kodexem (kapitoly 8-9). Zjistil, že vše je marnost, že to jsou jen pomíjivá rozptýlení, která bez Boha nemají žádný smysl ani dlouhé trvání.
Kapitoly 8-12 knihy Kazatel popisují Kazatelovy rady a připomínky k tomu, jak by se měl prožít život. Dochází k závěru, že bez Boha nemůžeme mít pravý život nebo žádný smysl v životě. Kazatel viděl mnoho zla a uvědomuje si, že ani to nejlepší lidské snažení nestojí z dlouhodobého hlediska za nic. Radí proto čtenáři, aby od mládí pamatoval na Boha (12:1) a následoval Jeho vůli (12:13-14).
Prorocká symbolika: Odpovědí na každou marnost, o které se kniha Kazatel zmiňuje, je Kristus. Podle Kazatele 3:17 soudí Bůh jak spravedlivé, tak bezbožné, a spravedliví jsou pouze ti, kdo jsou v Kristu (2. Korintským 5:21). Bůh do našich srdcí vložil touhu po věčnosti (Kazatel 3:11), a skrze Krista nám poskytl Cestu k věčnému životu (Jan 3:16). Je nám připomenuto, že toužit po světském bohatství je marností nejen proto, že v něm nenajdeme uspokojení (Kazatel 5:10), ale i proto, že i kdybychom v něm uspokojení našli, bez Krista ztratíme duši, a co nám to tedy prospěje? (Marek 8:36). Na každé zklamání a každou marnost, které jsou v Kazateli popsány, tedy existuje lék, a tím je Kristus, Boží moudrost a jediný opravdový smysl, který v životě můžeme nalézt.
Praktické uplatnění: Kazatel nabízí křesťanům příležitost pochopit prázdnotu a zoufalství, se kterými se potýkají ti, kdo neznají Boha. Ti, kdo nemají spasitelnou víru v Krista, čelí životu, který nakonec skončí a stane se bezvýznamným. Neexistuje-li spasení, ani Bůh, potom život nemá smysl, ale ani žádný význam či směr. Svět „pod sluncem“ bez Boha je plný zklamání, je krutý, nespravedlivý, krátký a „beze smyslu“. S Kristem je ale život stínem slávy, která čeká v nebi, které je skrze Něj přístupné.
English
Kniha Kazatel
