Otázka
Je kreacionismus vědecký?
Odpověď
V současnosti probíhá živá debata, která se týká věrohodnosti kreacionismu, který je definován jako „přesvědčení, že vesmír a živé organismy mají původ v konkrétním aktu božského stvoření tak, jak je zaznamenáno v Bibli, a ne v žádném přirozeném procesu, jako třeba evoluci.“ Kreacionismus je často světskou společností ignorován či obviňován z toho, že nemá žádnou vědeckou hodnotu. Přesto je kreacionismus jasně kompatibilní s vědeckým přístupem. Kreacionismus činí závěry týkající se skutečných událostí, míst a věcí. Nezabývá se pouze subjektivními názory čí abstraktními koncepty. Existuje řada průkazných vědeckých faktů, jež jsou ve shodě s kreacionismem a způsob, jakým se určitá fakta navzájem ovlivňují a doplňují, navíc nahrává kreacionistickému výkladu. Podobně jako se v jiných vědeckých disciplínách skládají teze dohromady, a společně pak zajišťují soudržnost určité skupině faktů, stejně je to i kreacionismem.
Jak je tedy možné, že je kreacionismus – na rozdíl od „naturalismu“, který se definuje jako „filozofický náhled, podle kterého má vše původ v přirozených vlastnostech a příčinách, a který vylučuje jakékoliv nadpřirození či duchovní vysvětlení“ – opravdu vědecký? Odpověď do značné míry závisí na výkladu slova „vědecký“. Často se termíny „věda“ a „naturalismus“ považují za totéž, čímž je už z podstaty vyloučen kreacionismus. Tato definice by ovšem znamenala až neracionální úctu k naturalismu. Věda se definuje jako „pozorování, rozpoznání, popis, experimentální zkoumání a teoretické vysvětlení daného fenoménu“. Nic nenutí vědu, aby byla sama o sobě naturalistická. Naturalismus, stejně jako kreacionismus, stojí na řadě předpokladů, jež nelze experimentálně vytvořit. Nejsou extrapolovány z dat ani odvozeny z výsledků testů. Protože jak naturalismus, tak kreacionismus jsou silně ovlivněny předpoklady, jež nelze ani potvrdit ani otestovat, a jež hrají v každé diskuzi roli dříve než fakta, lze konstatovat, že kreacionismus je přinejmenším stejně vědecký směr jako naturalismus.
Kreacionismus, stejně jako naturalismus, může být „vědecký“, v tom směru, že podléhá vědeckým metodám objevování. Oba koncepty ovšem nejsou samy o sobě vědou, protože oba názory obsahují aspekty, které se nepovažují za „vědecké“ v běžném smyslu tohoto slova. Jak kreacionismus, tak naturalismus jsou nevyvratitelné; to znamená, že neexistuje experiment, který by mohl mimo vší pochybnost jeden či druhý názor vyvrátit. Stejně tak není se ani jeden názor nedá predikovat; ani jedna teze nedokáže předpovědět výsledek. Čistě na základě těchto dvou bodů vidíme, že neexistuje žádný logický důvod, abychom považovali jeden za vědečtější než druhý.
Jedním z hlavních důvodů, proč zastánci naturalismu odmítají kreacionismus, je koncept zázraků. Je ironií, že naturalisté většinou říkají, že zázraky, jako například zvláštní tvorové, jsou nemožné, protože odporují přírodním zákonům, jež jsou jasně a dlouhodobě vypozorovány. Tento názor je ironický hned z několika důvodů. Jako příklad uveďme abiogenezi, což je teorie, že život vznikl z neživé hmoty. Abiogeneze je jeden z vědeckých konceptů, které byly detailně rozebrány a vyvráceny. Naturalistický názor nicméně vychází z předpokladu, že život na Zemi – se schopností se množit, přežívat a tvořit komplexní organické formy života – vznikl zcela náhodně z neživé hmoty. Něco takového nebylo nikdy v celé lidské historii zaznamenáno. Stejně tak nebyly zaznamenány progresivní evoluční změny, jež jsou zapotřebí k tomu, aby se tvor vyvinul ve složitější formu. Co se týče důkazů „zázraků“, má tedy kreacionismus navrch, protože Písmo zachycuje zdokumentované záznamy o výskytu zázraků. Ocejchovat proto kreacionismus jako nevědecký kvůli výskytu zázraků by tedy znamenalo, že naturalismus musí být označen stejnou nálepkou.
Existuje řada skutečností, jež jsou používány oběma zainteresovanými stranami v debatě kreacionismus versus naturalismus. Fakta jsou fakta, ale neexistuje skutečnost, již lze vyložit pouze jediným způsobem. Rozdíl mezi kreacionismem a světským naturalismem spočívá výhradně na rozdílných interpretacích. To konstatoval na téma polemiky mezi evolucí a stvořením už Charles Darwin. V úvodu k Původu druhů napsal: „Jsem si dobře vědom toho, že v celé knize se snad nenachází jediný bod, u něhož by se nedala uvést fakta, která mohou vést k závěrům zcela protikladným k těm, k nimž jsem dospěl já.“ Darwin dal přednost evoluci před stvořením, ale byl ochoten přiznat, že klíčem k tomu, jaký názor si člověk vybere, je pouze výklad. Jeden vědec tak může na určitou skutečnost nahlížet jako na důkaz, podporující naturalismus, zatímco jiný vědec může stejnou skutečnost brát jako důkaz podporující kreacionismus.
Rovněž skutečnost, že kreacionismus je jedinou možnou alternativou k takovým naturalistickým názorům, jako je třeba evoluce, z něj činí velmi závažné téma – zvláště když tuto dvoupólovost uznávají některé největší vědecké kapacity. Mnoho známých a vlivných vědců se nechalo slyšet, že jediným možným vysvětlením existence života je buď naturalistická evoluce, nebo stvoření. Ne všichni se shodnou na tom, která verze je pravdivá, ale téměř všichni se shodují na tom, že to musí být jedna z těchto dvou.
Je řada dobrých důvodů pro to, abychom brali kreacionismus jako racionální a vědecký přístup k učení. Mezi ně patří například koncept reálné pravděpodobnosti, špatně průkazná teorie makroevoluce, důkazy plynoucí ze zkušeností atd. Není žádný logický důvod, abychom hned přijímali naturalistické předpoklady a odmítali předpoklady kreacionistické. Přesvědčení, že původ života je ze stvoření, není překážkou vědeckých objevů. Stačí si jen připomenout objevy takových mužů, jakými byli Newton, Pasteur, Mendel, Pascal, Kelvin, Linné, Maxwell a další. Všichni byli kreacionisté a neměli s tím sebemenší problém. Kreacionismus není „věda“, stejně tak jako naturalismus není „věda“. Kreacionismus je nicméně v plném souladu s vědeckými principy.
English
Je kreacionismus vědecký?
