Otázka
Jaká je souvislost mezi modlitbou a půstem?
Odpověď
I když v Písmu není výslovně popsaná souvislost mezi modlitbou a půstem, Bible přeci zaznamenává něco jako nit ty dvě věci spojující – zdá se, že vždy je něco spojuje. Ve Starém Zákoně jakoby měl půst s modlitbou něco s pocitem potřeby a závislosti, a/anebo s bezmocností čelíc skutečné anebo očekávané pohromě. Modlitba a půst je ve Starém Zákoně kombinace když se říká o truchlení, pokání, a/anebo hlboké duchovní nouzi.
První kapitola Nehemiáše popisuje Nehemiáše jak se modlí a postí pro hluboký zármutek kvůli zvěstem o zpustlém Jeruzalémě. Mnohé jeho dny modlitby byly charakterizovány slzami, půstem, zpovědí jménem jeho lidu a prozbami Boha za shovívavost. Jeho znepokojení se lilo tak intenzivně, že by bylo téměř nepředstavitelné kdyby si uprostřed takové modlitby mohl „dát pauzu“ aby se najedl a napil. Zpustošení, které postihlo Jeruzalém, podnítilo také Daniele aby přijmul podobnou pozici: „ A obrátil jsem tvář svou ku Pánu Bohu, hledaje ho modlitbou a pokornými prosbami, v postu, v žíni a popele“ (Daniel 9:3). Jako Nehemiáš, i Daniel postil a modlil že by Bůh mél soucit nad lidmi říkajíc „Zhřešiliť jsme a převráceně jsme činili, bezbožnost jsme páchali, a protivili jsme se, a odvrátili od přikázaní tvých a soudů tvých“ (v. 5).
V několika starozákonních případech je půst spojen se zástupní modlitbou. David se modlil a půstil za jeho nemocné dítě (2 Samuelova 12:16), plačíc v přímluvné modlitbě před Pánem (v 21-22). Ester naléhala na Mardocheje a Židy aby se za ni postili, když plánovala objevit se před jejím královským manželem (Ester 4:16). Půst a prosby jsou jasně úzce spojeny.
V Novém Zákoně jsou případy modlitby a půstu, ale nejsou spojeny s pokáním anebo se zpovědí. Prorokyně Anna “nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí” (Lukáš 2:37). Ve věku 84 let byla její modlitba a půst částí služby Bohu v Jeho chrámu, když čekala zaslíbeného Spasitele Izraele. V Novém Zákoně také církev v Antiochii postila když konala službu Páně a Duch Svatý k nim mluvil o uvedení Saule a Barnabáše do služby Páně. Tehdy se modlili a postili, kladli na obadva muže ruce a vyslali je. Takže na ťěchto příkladech vidíme, že modlitba a půst jsou složky chvály Pána a hledání Jeho slávy. Avšak nikde není svědectví, že by Pán raději odpovídal na modlitby doprovázené půstem. Spíše půst spolu s modlitbou jako by naznačovali opravdovost modlících se lidí a kritické situace, ve kterých ty lidé byli.
Jedno je jasné: teologie půstu je teologii priorit, kde je věřícím dána možnost vyjádřit své naprosté posvěcení Bohu a duchovnímu životu. Toto posvěcení bude vyjádřeno skrze dočasné odříkání takových normálních a dobrych věcí jako jídlo a pití, abychom se mohli těšit neustálé komunikaci s Našim Otcem. Naše “důvěra, že vstoupíme do svatyně” skrze Jažíšovu krev (Židům 10:19), bez ohledu na to, jestli jsme v půstu neb one, je jedna z “nejlepších věcí” které máme v Kristu. Modlitba a půst by neměli být břemeno anebo povinnost, ale oslavou Boží dobroty a mylosti k Jeho dětem.
English
Jaká je souvislost mezi modlitbou a půstem?
