Otázka
Jaký je rozdíl mezi náboženstvím a duchovnem?
Odpověď
Než se pustíme do rozboru a vysvětlení rozdílu mezi náboženstvím a duchovnem, musíme si ujasnit definici obou pojmů. Náboženství se dá definovat jako „víra v Boha nebo božstva, která se uctívají, obvykle ve formě určitého chování nebo rituálu“, nebo „jakýkoliv konkrétní systém víry, uctívání apod., zpravidla obsahující etický kodex.“ Duchovno potom lze definovat jako „vlastnosti či skutečnosti založená na nehmotné, duchovní podstatě“ nebo „převážně duchovní charakter, projevující se v myšlenkách, životě apod.; duchovní tendence a ráz.“ Zjednodušeně se tedy dá říct, že náboženství je systém víry a rituálů, které mají za cíl dostat člověka do správného vztahu s Bohem, a duchovno je zaměření se na duchovní věci a duchovní svět, namísto fyzických / hmatatelných / světských věcí.
Jeden z nejrozšířenějších omylů na téma náboženství je ten, že křesťanství je jenom další náboženský směr, podobně jako islám, judaismus, hinduismus atd. Je smutnou skutečností, že mnoho těch, kdo se považují za stoupence křesťanství, skutečně křesťanství praktikují pouze jako by to bylo náboženství. Pro mnoho lidí není křesťanství ničím víc než pouhým souborem nařízení a rituálů, které člověk musí poslouchat, aby se dostal po smrti do nebe. Tohle ovšem není opravdové křesťanství. Pravé křesťanství není náboženství; pravé křesťanství znamená mít správný vztah s Bohem, a to přijetím Ježíše Krista jako Spasitele a Mesiáše milostí skrze víru. Ano, křesťanství má určité „rituály“, kterých se drží (např. křest a večeři Páně). Ano, křesťanství má i „pravidla“, která se snaží následovat (např. nevraždit, milovat bližního atd.). Tyto rituály a pravidla ale nejsou základem křesťanství. Jsou výsledkem spasení. Když skrze Ježíše Krista obdržíme spasení, podstoupíme křest na znamení naší víry. Účastníme se také večeře Páně, abychom si připomínali Kristovu oběť. Snažíme se následovat pravidla – co dělat a co ne – jako symbol naší lásky k Bohu a vděčnosti za to, co pro nás udělal.
Jeden z nejrozšířenějších omylů, týkajících se duchovna je ten, že existuje mnoho forem duchovna, a že všechny jsou si rovny. Meditování v nepřirozené poloze, komunikování s přírodou, navazování spojení s duchovním světem atd., to vše může budit zdání „duchovna“, ale jedná se o falešné duchovno. Opravdové duchovno znamená mít Božího Svatého Ducha, což je výsledek přijetí spasení skrze Ježíše Krista. Pravé duchovno je ovoce, které v člověku nese Duch Svatý: láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost a sebeovládání (Galatským 5:22-23). Duchovno je otázka toho, jak být podobnější Bohu, jenž je sám duch (Jan 4:24) a jak dosáhnout toho, aby náš vlastní charakter byl připodobňován Jeho obrazu (Římanům 12:1-2).
To, co mají náboženství a duchovno společné, je schopnost stát se falešnou metodou, jak dosáhnout vztahu s Bohem. Náboženství většinou nahrazuje opravdový vztah s Bohem prázdnou poslušností rituálů. Duchovno většinou nahrazuje opravdový vztah s Bohem kontaktem s duchovním světem. Obojí se může stát – a často také stává – falešnou stezkou k Bohu. Přínosem náboženství je ovšem to, že poukazuje na skutečnost, že Bůh existuje, a že se mu určitým způsobem zodpovídáme. To má ovšem cenu jen tehdy, když náboženství zároveň upozorňuje, že jsme všichni zhřešili a potřebujeme Spasitele. Duchovno je přínosné v tom, že poukazuje na to, že hmatatelný svět není všechno. Lidé nejsou jenom bytosti z masa a kostí, ale mají i ducha a duši. Kolem nás existuje duchovní svět a my bychom si toho měli být vědomi. Skutečný přínos duchovna je tedy ten, že poukazuje na to, že mimo hmatatelný svět kolem nás je i něco a někdo, s čím bychom se měli spojit.
Ježíš Kristus je naplněním jak náboženství, tak duchovna. Ježíš je ten, komu se budeme zodpovídat, a na koho poukazuje opravdové duchovno.
English
Jaký je rozdíl mezi náboženstvím a duchovnem?
