Otázka
Jaké by mělo být pořadí priorit v rodině?
Odpověď
Bible nám nedává podrobný návod pro pořadí priorit v rodině. Můžeme se ale podívat do Písma a nalézt tam obecné principy jak nastavit priority v rodinných vztazích. Bůh je samozřejmě na prvním místě: Deuteronomium 6:5, „Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou.“ Celé naše srdce, duše a síla mají být odevzdány milujícímu Bohu, což z něj dělá naši prvořadou prioritu.
Pro manželské páry je další v pořadí jejich partner – manžel či manželka. Ženatý muž má milovat svou ženu stejně, jako Kristus miluje církev (Efezským 5:25). Kristovou prioritou – hned za poslušností a oslavení Otce – byla církev. To je příklad, který by měl každý muž následovat: Bůh na prvním místě, potom manželka. Podobně se manželky mají podřizovat svým mužům „jako Pánu“ (Efezským 5:22). Princip je stejný – pro manželku by měl být manžel v pořadí priorit druhý, hned po Bohu.
Mají-li pro sebe být manželé v pořadí priorit na druhém místě, hned po Bohu, a jelikož jsou manžel a manželka jedním tělem (Efezským 5:31), je rozumné předpokládat, že výsledek tohoto manželského svazku – děti – by měly být na seznamu pořadí priorit hned na dalším místě. Rodiče by měli vychovávat zbožné děti, které budou další generací těch, kdo milují Pána celým svým srdcem (Přísloví 22:6; Efezským 6:4), a kteří sami budou dávat Boha na první místo v životě. Mělo by se to odrážet na všech ostatních vztazích v rodině.
Deuteronomium 5:16 říká, že máme ctít své rodiče, abychom mohli prožít dlouhý život a dobře se nám dařilo. Neuvádí se zde žádný věkový limit, z čehož se dá usuzovat, že pokud jsou naši rodiče naživu, měli bychom je ctít. Samozřejmě, že jakmile člověk dosáhne dospělosti, nemusí už rodiče poslouchat („Děti, poslouchejte své rodiče…“), ale není nastaven žádný věkový limit, kdy bychom měli rodiče přestat ctít. Můžeme z toho usuzovat, že v pořadí priorit jsou rodiče na dalším místě. Tedy Bůh, partner, děti a rodiče. Po rodičích by na to měl být zbytek rodiny (1. Timoteovi 5:8).
Na dalším místě po rodičích a širším rodinném kruhu jsou v pořadí priorit ostatní věřící. Římanům 14 nám říká, že nemáme soudit ani se spatra dívat na své bratry (v. 10), ani dělat nic, co by mohlo jinému křesťanovi přivodit klopýtnutí či duchovní pád. Velkou část 1. Korintským věnuje Pavel instrukcím pro církev, jak spolu mají žít v harmonii a vzájemné lásce. Další povzbuzení směrem k našim bratrům a sestrám v Kristu je, že máme „sloužit jedni druhým v lásce“ (Galatským 5:13); „Buďte k sobě navzájem laskaví a milosrdní. Odpouštějte si navzájem, tak jako Bůh v Kristu odpustil vám“ (Efezským 4:32); „Povzbuzujte se tedy a posilujte se navzájem“ (1. Tesalonickým 5:11); a „Věnujme se jedni druhým, povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům“ (Židům 10:24). Nakonec je v pořadí priorit i zbytek světa (Matouš 28:19), kterému bychom měli přinést evangelium a získávat učedníky pro Krista.
Závěrem tedy zopakujme, že biblické pořadí priorit je: Bůh, partner, děti, širší rodinný okruh, bratři a sestry v Kristu, a zbytek světa. Někdy samozřejmě musíme učinit rozhodnutí a zaměřit se více na jednoho člověka, ale měli bychom usilovat o to, abychom nezanedbávali žádný z těchto vztahů. Uchováme-li si biblickou rovnováhu, Bůh nám dá sílu k tomu, abychom si udrželi všechny priority ve vztazích – jak uvnitř rodiny, tak mimo ni – ve zdravém stavu.
English
Jaké by mělo být pořadí priorit v rodině?
