Otázka
Proč Bůh dovoluje, aby se dobrým lidem děly špatné věci?
Odpověď
Proč se dobrým lidem stávají špatné věci? To je jedna z těch obtížných otázek veškeré teologie. Bůh je věčný, nekonečný, vševědoucí, všudypřítomný, všemocný atd. Jak bychom my, lidské bytosti (tedy bytosti nikoli věčné, nekonečné, vševědoucí, všudypřítomné, všemocné atd.), mohli vůbec očekávat, že plně porozumíme Božím cestám? Touto otázkou se zabývá i kniha Job. Bůh svolil, aby Satan provedl Jobovi všechno, co si usmyslí, pokud jej nezabije. Jaká byla Jobova reakce? „By mne i zabil, což bych v něho nedoufal?“ (Job 13:15). „Hospodin dal, Hospodin vzal. Ať je požehnáno jméno Hospodin!“ (Job 1:21). Job nerozuměl tomu, proč tyto věci Bůh dopustil, věděl ale, že je Bůh dobrý a proto mu i dál důvěřoval. Taková by měla být i naše reakce. Bůh je dobrý, spravedlivý, milující a milosrdný. Často se nám dějí věci, které prostě nedokážeme pochopit. Ale místo pochybování o Boží dobrotě bychom mu spíše měli tím víc důvěřovat. „Celým svým srdcem důvěřuj Hospodinu, nespoléhej se na vlastní rozumnost. Na každém kroku snaž se jej poznávat, on sám tvé stezky urovná.“ (Přísloví 3:5-6).
Možná by bylo lepší položit si otázku: „Proč se špatným lidem dějí dobré věci?“ Bůh je svatý (Iz 6:3, Zj 4:8). Lidé jsou hříšní (Řím 3:23; 6:23). Chceš vědět, jak se na lidstvo Bůh dívá? „Jak je psáno: ‚Nikdo není spravedlivý, není ani jediný; nikdo nechce porozumět, Bůh nikomu nechybí. Všichni zabloudili z cesty, dočista se zkazili; není, kdo by konal dobro, není vůbec žádný. Zející hrob je hrdlo jejich, nástroje klamu jejich jazyky. Hadí jed skrývají pod svými rty, hořké kletby z úst jim tryskají. Prolévat krev spěchají jejich nohy, zkáza a bída jsou jejich průvodci, cestu pokoje ale neznají; na Boží bázeň vůbec nehledí.‘“ (Řím 3:10-18). Každý člověk na téhle planetě si v tuto chvíli plně zaslouží být vhozen do pekla. Každá vteřina kdy jsme naživu, je nám dána jenom z Boží milosti. I ta nejhorší věc, která by se nám kdy mohla na této zemi stát, je milosrdná v porovnání s tím, co si zasloužíme – věčností strávenou v ohnivém jezeře v pekle.
„Bůh ale dokazuje svou lásku k nám: Kristus zemřel za nás, když jsme ještě byli hříšníci“ (Řím 5:8). Bez ohledu na to jak zlou, zkaženou a hříšnou podstatu mají lidé na tomto světě, nás Bůh stále miluje. Miloval nás natolik, že zemřel, aby splatil naše hříchy (Řím 6:23). A jediné co musíme udělat my, je uvěřit v Ježíše Krista (Jan 3:16, Řím 10:9), a tak přijmout odpuštění a získat nový domov v nebi (Řím 8:1). Co si tedy zasloužíme? Peklo. Co je nám naopak nabízeno? Věčný život v nebi, uvěříme-li. Někdo kdysi řekl, že tento svět je jediné peklo, které kdy věřící okusí a jediné nebe, které kdy okusí nevěřící. Takže až si příště položíme otázku: „Proč Bůh dovoluje, aby se dobrým lidem stávaly špatné věci?“, možná bychom se měli spíše zeptat: „Proč Bůh dovoluje, aby se špatným lidem stávaly dobré věci?“
English
Proč Bůh dovoluje, aby se dobrým lidem děly špatné věci?
