Otázka
Existuje něco jako spřízněné duše? Má pro mě Bůh připravenu nějakou konkrétní osobu, kterou bych si měl vzít?
Odpověď
Obecná představa o „spřízněných duších“ je ta, že ke každému člověku existuje ideální protějšek, a že pokud si vezmeš někoho, kdo není tvou spřízněnou duší, nikdy nebudeš opravdu šťastný. Je tento koncept biblický? Ne, není. Argument o spřízněných duších je velmi často využíván jako záminka k rozvodu. Lidé, kteří nejsou v manželství šťastní, někdy prohlašují, že právě kvůli tomu, že si nevzali „spřízněnou duši“, by se měli rozvést a najít si svůj ideální protějšek. To je ale pouhá výmluva, navíc nehorázná a zcela nebiblická. Jsi-li ženatý (či vdaná), tvůj manžel (manželka) je právě tou spřízněnou duší. Marek 10:7-9 říká: „Proto člověk opustí svého otce i matku, přilne ke své manželce a ti dva budou jedno tělo. A tak už nejsou dva, ale jedno tělo. Co Bůh spojil, ať člověk nerozděluje.“ Manžel a manželka jsou tedy „spojeni“, jsou „jedno tělo“, „už nejsou dva, ale jedno tělo“ a „Bohem spojeni“, to znamená, že jsou spřízněné duše.
Ne vždy je manželství tak jednotné a radostné, jak by si oba přáli. Mezi partnery nemusí být taková fyzická, emocionální a duchovní jednota, jakou by chtěli. Ale i v takovém případě jsou si manžel a manželka spřízněnou duší, duševním partnerem. Pár, který je v téhle situaci, musí začít pracovat na tom, aby jejich vzájemná důvěra a „duševní spřízněnost“ rostla. Budou-li oba poslouchat to, co o manželství učí Bible (Efezským 5:22-23), mohou mezi sebou rozvinout onu důvěrnost, lásku a vzájemné odevzdání, který vyplývá ze spojení v „jedno tělo“. Jsi-li ženatý či vdaná, tvůj partner je tvou pravou spřízněnou duší. Bez ohledu na to, jak nesourodé manželství to možná je, Bůh může vždy přinést uzdravení, odpuštění, obnovu a pravou manželskou lásku a harmonii.
Je možné, že si člověk vezme nesprávnou osobu? Odevzdáme-li se Bohu a hledáme-li jeho vedení, slibuje nám Bůh, že nás bude řídit správným směrem: „Celým svým srdcem důvěřuj Hospodinu, nespoléhej se na vlastní rozumnost. Na každém kroku snaž se jej poznávat, on sám tvé stezky urovná“ (Přísloví 3:5-6). Tato pasáž v praxi znamená, že pokud Pánu nedůvěřuješ celým srdcem a pokud spoléháš na vlastní rozumnost, můžeš se vydat špatným směrem. Ano, je možné si v čase neposlušnosti a nedostatečného vztahu s Bohem vzít někoho, koho pro tebe Bůh nezamýšlel. I v takovém případě je ale Bůh svrchovaný a má nad věcmi a situacemi navrch.
I když tedy pro tebe Bůh chtěl jiné manželství, je celá situace stále pod jeho svrchovanou mocí a v jeho plánu. Bůh nenávidí rozvod (Malachiáš 2:16) a skutečnost, že „jsem si nevzal tu pravou osobu“ není nikde v Bibli považována za důvod k rozvodu. Prohlášení typu: „Vzal jsem si nesprávnou osobu a nebudu proto šťastný, dokud si nenajdu opravdu spřízněnou duši“ je nebiblické ze dvou důvodů. Za prvé, říkáš tím, že tvé chybné rozhodnutí zastínilo Boží vůli a zničilo Boží plán pro tvůj život. Za druhé, říkáš tím, že Bůh nemůže z problémového manželství udělat manželství šťastné, jednotné a úspěšné. Nic co děláme, nemůže narušit Boží svrchovanou vůli. Bůh může vzít jakékoli dva lidi, nehledě na to, jak nesourodě mohou působit, a učinit z nich pár, který se k sobě dokonale hodí.
Udržíme-li si blízký vztah s Bohem, bude nás Bůh vést a řídit. Kráčí-li člověk s Pánem a hledá-li jeho vůli, povede jej Bůh k osobě, kterou pro něj do manželství zamýšlí. Bůh nás dovede k naší „spřízněné duši“, podřídíme-li se mu a jdeme-li za ním. Přesto ale můžeme říct, že být pro někoho spřízněnou duší je jak postavení, tak cvik. Manželé jsou si navzájem spřízněnými dušemi, protože jsou „jedno tělo“, duchovně, fyzicky a prakticky. V praxi je to ovšem proces, což znamená, že musíme vzít tuto skutečnost – tedy to, že manželé jsou spřízněné duše – a den za dnem to uplatňovat jako realitu. Pravá jednota, jakou si pod pojmem „spřízněné duše“ představujeme, je možná jedině tehdy, když budeme uplatňovat biblický vzor manželství.
English
Existuje něco jako spřízněné duše? Má pro mě Bůh připravenu nějakou konkrétní osobu, kterou bych si měl vzít?
