Otázka
Co je to teologie o různých obdobích a je to vůbec biblická teologie?
Odpověď
Teologie historických etap má dvě význačné charakteristiky. (1) Doslovný výklad Písma, obzvláště pak proroctví. (2) Odlišná úloha Izraele a Církve v Božím plánu.
Vykladači etap sami říkají, že základem jejich výkladu je doslovná interpretace, což znamená, že každému slovu připisují takový význam, jaký by ono slovo v tehdejší době mělo. Symboly, obrazná mluva, náznaky a připodobnění jsou jednoduše vykládány tímto stylem a neprotiřečí doslovnému výkladu. I symbolická či obrazná mluva má totiž doslovný význam.
Existují nejméně tři důvody, proč se dá říct, že to je nejlepší způsob výkladu písem. První je filozofický; už sám smysl existence jazyka vyžaduje doslovný výklad. Jazyk byl dán Bohem k tomu, aby se lidé mohli domluvit mezi sebou a s Bohem. Druhý důvod je biblický. Každé starozákonní proroctví o Ježíši bylo naplněno doslovně. Ježíšovo narození, služba, smrt a vzkříšení, to všechno se událo přesně a doslovně tak, jak bylo ve Starém zákoně předpověděno. V Novém zákoně není žádné nedoslovné naplnění těchto proroctví. To je silný argument hovořící pro tento styl výkladu. Pokud se při studiu Písma nebudeme držet doslovného výkladu, nemáme žádné objektivní měřítko, podle kterého bychom Bibli chápali. Každý člověk by pak mohl vykládat Bibli tak, jak by se mu to zrovna hodilo. Biblický výklad by pak nutně vyústil v „to, jak chápu tuto pasáž já…“ namísto „Bible říká…“ Naneštěstí se tak už v mnoha případech, kdy lidé prohlašují, že jde o biblický výklad, děje.
Teologie historických období učí tomu, že jsou v podstatě dva typy Božího lidu: Izrael a Církev. Tito teologové věří tomu, že v každé době mohli lidé dojít ke spasení vírou – v Boha ve Starém zákoně a konkrétně v Boha-Syna v Zákoně novém. Tato teologie učí, že Církev nezabrala v Božím plánu místo Izraele, a že starozákonní přísliby, učiněné Izraeli, nebyly přeneseny na církev. Věří tomu, že zaslíbení, učiněná Izraeli (týkající se země, potomstva a požehnání) ve Starém zákoně, budou s konečnou platností naplněna během tisíciletého období, o kterém hovoří Zjevení 20. Věří tomu, že stejně jako zaměřuje v tomto věku Bůh svou pozornost na církev, zaměří v budoucnu svou pozornost na Izrael (Římanům 9-11).
Použijeme-li tento systém jako výchozí bod, vidíme sedm různých období, do kterých se dá Bible rozdělit: věk nevinnosti (Genesis 1:1 – 3:7), věk svědomí (Genesis 3:8 – 8:22), doba lidské vlády (Genesis 9:1 – 11:32), doba příslibu (Genesis 12:1 – Exodus 19:25), doba zákona (Exodus 20:1 – Skutky 2:4), období milosti (Skutky 2:4 – Zjevení 20:3), a tisícileté království (Zjevení 20:4-6). Znovu říkáme, že tato období nejsou cestou ke spasení, ale mluví o způsobu, jakým se Bůh dává poznat lidem. Teologie výkladu období vede jako ucelený systém k výkladu, že Kristův druhý příchod nastane před tisíciletým obdobím Jeho vlády, a většinou vede rovněž k výkladu, že k vytržení církve dojde před příchodem sedmiletého soužení.
English
Co je to teologie o různých obdobích a je to vůbec biblická teologie?
