Otázka
Co se děje s dětmi když zemřou? Kde v Bibli nácházím věk zralosti člověka?
Odpověď
Pojem "věková zralost" je o tom, že děti nejsou zodpovědné před Bohem za své hříchy předtím než navrší určitý věk, a že když dítě zemře před tím než dosáhne "věku zralosti" tak to dítě půjde z milosti a milosrdenství Boží do nebe. Je idea "věku zralosti" biblická? Je taková věc jako "věk nevinnosti"?
V diskusi týkající se věku zralosti se često ztrácí fakt, že děti - bez ohledu jak malé - nejsou nevinné, v tom smyslu že nejsou bez hříchu. Bible nám říká, že dokonce i kdyby se nemluvňata anebo děti nedopustili osobního hříchu, všichni lidé včetně nemluvňat a dětí jsou před Bohem vinni pro zděděný a připsaný (připsaný = „imputed“ -angl.) hřích. Zděděný hřích je to, co je nám předáno od našich rodičů. V Žalmu 51:5 David napsal "Aj, v nepravosti zplozen jsem, a v hříchu počala mne matka má." David uznal, že dokonce při početí byl hříšník. Nejsmutnější fakt že děti někdy zemřou ukazuje, že dokonce děti jsou ovlivněny Adamovým hříchem, poněvadž fyzická a duchovní smrt byli následkem Adamova prvotního hříchu.
Každá osoba, dítě nebo dospělý, stojí vinný před Bohem; každá osoba poskvrnila Boží svatost. Jediná cesta aby byl Bůh spravedlivý a zároveň aby vyhlásil člověka za bezúhonného je pro toho člověka taká, kdž přijme odpuštění vírou v Krista. Kristus je jediná cesta. Jan 14:6 zaznamenává že Ježíš řekl: "Já jsem ta cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne." Také Petr konstatuje ve Skutcích 4:12 "A neníť v žádném jiném spasení; neboť není jiného jména pod nebem daného lidem, skrze kteréž bychom mohli spaseni býti." Spása je osobní volba.
Co s dětmi které nedosáhli schopnosti udělat tuto osobní volbu? Věk zralosti je idea, která učí že ti kteří zemřou předtím než dosáhli tohoto věku zralosti, jsou automaticky spaseni - pro Boží milost a shovívavost. Věková zralost je víra že Bůh zachraňuje všechny ty, kteří zemřou před tím než dosáhnou schopnost dělat rozhodnutí pro Krista anebo proti Kristu. Třináct je nejčasťejší číslo dáno pro věk zralosti, založeno na Židovské tradici - podle které se dítě stává dospělým ve věku třinácti let. Avšak Bible nedává žádnou přímou podporu věku třinácti let - který je považován za věk zralosti. Zjevně se to liší od dítěte k dítěti. Dítě se stalo zralé když on/ona je schopný/á udělat rozhodnutí víry pro Krista nebo proti Kristu.
Se spomenutým výše v mysli, také zvažte tohle: Kristova smrt je prezentována jako dostatečná pro celé lidstvo. 1 Janova 2:2 říká že Ježíš je " obět slitování za hříchy naše, a netoliko za naše, ale i za všeho světa". Tento verš je jasný: Ježíšova smrt byla dostatečná pro všechny hříchy, ne jenom hříchy těch kdo konkrétně přišel k Nemu ve víře. Fakt, že Kristova smrt byla dostatečná pro všechny hříchy, dovoluje možnost toho, že Bůh zaplatil těm, kteří nikdy nebyli schopni věřit.
Jedna pasáž která vypadá že mluví o tomhle tématu víc než kterákoli jiná je 2 Samuelova 12:21-23. Kontext těchto veršů je, že se Král David dopustil cizoložsví s Betsabé, která potom otěhotněla. Prorok Nátan byl poslán Pánem aby informoval Davida že pro ten hřích dítě zemře. David na to odpověděl truchlením, smutkem a modlitbami za dítě. Ale když už dítě zemřelo, Davidův smutek zkončil. Davidovi služebníci byli překvapeni když to slyšeli. Řekli králi Davidovi "Co jsi to učinil? Pro dítě, když živo bylo, postils se a plakal, ale jakž dítě umřelo, vstal jsi a přijal jsi pokrm." Davidova odpověď byla: "Pokudž ještě dítě živo bylo, postil jsem se a plakal, nebo jsem řekl: Kdo ví? Můžeť se smilovati nade mnou Hopodin, aby živo bylo dítě. Nyní pak, poněvadž umřelo, proč se mám postiti? Zdaliž budu moci zase je vzkřísiti? Jáť půjdu k němu, ale ono se nenavrátí ke mně." Davidova odpověď naznačuje, že ti kdo nemohou věřit jsou spaseni v Pánu. David řekl že může jít za dítětem, ale nemůže vzít dítě zpět k němu. Také, a tohle je právě tak důležité, David vypadal že se tím dal utěšit. Jinými slovy David vypadal jako kdyby říkal že on uvidí dítě (v nebi), i když ho nemůže vrátit zpět.
I když je možné že Bůh aplikuje Kristovo splacení hříchu na ty, kteří nemohou věřit, Bible to přesně tak neříká. Proto je tohle předmětem o kterém bychom neměli být pevně přesvědčeni anebo dogmatičtí. Boží použití Kristova smrti na ty, kteří nemohou věřit by vypadalo souhlasně s Jeho láskou a shovívavostí. Je to náš postoj, že Bůh používá Kristovu platbu za hřích na malé děti a ty, kteří jsou mentálně zaostalí, protože oni nebyli mentálně schopni pochopit jejich hříšnost a jejich potřebu Spasitele, ale znova: nemůžeme být dogmatičtí. O tomhle nemáme pochyb: Bůh je milující, svatý, milosrdný, spravedlivý a milostivý. Cokoli dělá, je vždy správné a dobré.
English
Co se děje s dětmi když zemřou? Kde v Bibli nácházím věk zralosti člověka?
