Otázka
Co myslí Bible tím, když říká „vy jste bohové“ v Žalmu 82:6 a v Janovi 10:34?
Odpověď
Podívejme se nejprve na Žalm 82, tedy žalm, který Ježíš v Janovi 10:34 cituje. Hebrejské slovo, které je v Žalmu 82:6 přeloženo jako „bohové“ je elohim. To je většinou používáno s odkazem na jediného pravého Boha, ale vyskytuje se i jinde. Žalm 82:1 říká: „Ve shromáždění mocných stanul Bůh, uprostřed „bohů“ soud vynesl.“ Z následujících tří veršů je jasně patrné, že slovo „bohové“ zde odkazuje na vysoké úředníky, soudce, a jiné lidi, kteří zastávají vůdčí a autoritativní pozici. Nazývat lidský úřad „bůh“ nám o něm naznačuje několik věcí: 1) má pravomoc nad ostatními lidmi, 2) moc, které se jakožto občanský úřad těší, by se měla respektovat a brát vážně, a 3) tato moc a autorita je odvozena od samotného Bohem který je ve verši 8 vyobrazen jako soudce celé země.
Takovéto použití slova „bohové“, tedy tak, že se jím označují lidé, je vzácné, ale vidíme je ve Starém zákoně i na jiných místech. Když například poslal Bůh Mojžíše k faraonovi, řekl mu: „Pohleď, způsobil jsem, že budeš pro faraona jako Bůh“ (Exodus 7:1). To znamenalo prostě to, že Mojžíš, jakožto Boží posel, promlouval Boží slova a byl tedy pro krále Božím zástupcem či představitelem. Hebrejské slovo elohim je dále v Exodu 21:6 a 22:8, 9 and 28 přeloženo jako „soudce“.
Celá pointa Žalmu 82 je tedy ta, že pozemští soudcové musí jednat nestranně a prokazovat skutečnou spravedlnost, protože i soudce bude jednoho dne stát před Soudcem. Verše 6 a 7 jsou pro lidské úřady varováním, že i ony budou souzeny: „Ano, řekl jsem: Vy jste bohové, všichni jste Nejvyššího synové. Jakožto lidé ale zemřete, tak jako každý vůdce padnete!“ Tato pasáž prostě říká, že Bůh některým lidem svěřil autoritu, a že jsou v této pozici považováni za bohy mezi lidmi. Měli by pamatovat na to, že i když představují pro tento svět Boha, jsou pouze smrtelní a nakonec budou za to, jak svou autoritu používali, skládat účty Bohu.
Podívejme se teď na to, jak onu pasáž používá Ježíš. Ježíš se prohlásil za Syna Božího (Jan 10:25-30). Židé, kteří mu nevěřili, na to reagovali tím, že Ježíše obvinili z rouhání, protože se prohlásil za Boha (verš 33). Ježíš nato cituje Žalm 82:6, a připomíná židům, že i Zákon mluví o lidech — i když o lidech s autoritou a prestiží — jako o „bozích“. Celá pointa, kterou se Ježíš snažil udělat, byla v tom: vy se mě snažíte obvinit z rouhání kvůli tomu, že jsem o sobě řekl, že jsem „Boží Syn“; a vaše vlastní Písma používají stejný termín pro úřady obecně. Pokud se mohou za „bohy“ považovat ti, kdo zastávají bohem svěřený úřad, oč více tedy ten, jehož Bůh vyvolil a poslal (verše 34-36)?
V kontrastu k tomu máme lži, které Evě našeptával v zahradě do ucha had. Jeho tvrzení: „otevřou se vám oči a budete jako Bůh: budete znát dobro i zlo“ (Genesis 3:5), bylo pravdivé jen napůl. Jejich oči byly skutečně otevřeny (verš 7), ale nestali se Bohem. Naopak, místo aby autoritu získali, ztratili ji. Satan Evu oklamal v tom, že bude stejná jako Bůh, a tak se mu ji podařilo obelhat. Ježíš své tvrzení, že je Božím Synem, obhájil jak biblicky, tak sémanticky — v určitém smyslu totiž lze vlivné lidi považovat za bohy; Mesiáš tedy může tento termín použít i sám pro sebe. Lidé nejsou „bohové“ ani „malí bohové“. Nejsme Bůh. Bůh je Bůh, a my, kteří známe Krista, jsme Jeho děti.
English
Co myslí Bible tím, když říká „vy jste bohové“ v Žalmu 82:6 a v Janovi 10:34?
