Otázka
Proč musíme vyznat naše hříchy když už byly odpuštěny (1 Janova 1:9)?
Odpověď
Apostol Pavel napsal, “ke chvále slávy své milosti, kterou nás poctil v tom milovaném. V něm máme skrze jeho krev vykoupení, totiž odpuštění hříchů, podle bohatství jeho milosti, kterou k nám rozhojnil ve vší moudrosti a prozíravosti,” (Efezským 1:6-8). Při tomto odpuštění jde o spásu – Bůh jí vzal naše hříchy a odstranil je od nás „A jak daleko jest východ od západu, tak daleko vzdálil od nás přestoupení naše.“ (Žalm 103:12) Toto je boží odpuštění které nám Bůh dal když přijmeme Ježíše Krista jako Spasitele. Všechny naše minulé, přítomné a budoucné hříchy jsou odpuštěné na soudní úrovni – to znamená že nebudeme trpět věčný soud za naše hříchy. My stále často trpíme důsledky hříchu zatímco jsme zde na zemi, co nás přivádí na tu konkrétnou otázku.
Rozdíl mezi Efezským 1:6-8 a 1 Janovou 1:9 je ten, že Jan má co s něčím, čemu my říkáme „příbuzenské“ anebo „rodinné“ odpuštění – jako to mezi otcem a synem. Například, když syn udělá svému otci něco zlého – zlyhá v jeho očekáváních nebo postavených pravidlech – tak ten syn poškodil družnost s jeho otcem. On zůstává být synem svého otce, ale jejich vztah trpí. Jejich vztah bude poškozen dokud syn nepřizná svému otci že dělal špatně. Pracuje to stejným způsobem i s Bohem; naše přátelství s Ním je porušeno dokud nedoznáme svou vinu. Když přiznáme hřích před Bohem, přátelství je obnoveno. Toto je vztahové odpuštění.
Každý věřící v Krista dostal Boží odpuštění (“postojové, poziční”). Na naši pozici jako příslušníky těla Kristova je nám odpuštěn každý hřích který jsme kdy spáchali anebo spácháme. Cena zaplacena Kristem na kříži uhasila Boží hněv vůči hříchu, a žádná další oběť anebo platba není nutná. Když řekl Ježíš “dokonáno jest”, tak to tak I myslel. Naše postojové odpuštění bylo obstaráno tehdy a tam.
Přiznání hříchu nám pomůže držet nás od kázně Páně. Pokud zlyháme v přiznání se ke hříchu, trest od Pána přijde s jistotou dokud se nepřiznáme. Jak už bylo řečeno, naše hříchy jdou odpuštěné v spáse (poziční odpuštění), ale naše denní přátelství s Bohem potřebuje stát na dobrém základě (vztahové odpuštění). Pravé přátelství s Bohem se nemůže udát s hříchem v našem životě. Proto potřebujeme vyznat naše hříchy Bohu co nejdříve když si uvědomíme že jsme zhřešili, v zájmu zachování úzkého přátelství s Bohem.
English
Proč musíme vyznat naše hříchy když už byly odpuštěny (1 Janova 1:9)?
