Suraq
«Másix – Qudai» degen paiymdaý Kieli kitapqa sai ma?
Jaýap
Másix Óziniń erekshe qasietteri jaily aityp, Óziniń kim ekenin jariyalaǵan bolatyn. Másixtiń shákirtteri Onyń osy qasietterimen birge Onyń qudailyq bolmysyn moiyndaǵan. Sondai-aq shákirtter Isanyń kúnálardy keshirýge biligi men quqyǵy bar ekenin de moiyndady, al osyny Qudai ǵana istei alatyn, óitkeni Qudai kúnány jek kóredi (Elshiler. isteri 5:31; Qolos. xat 3:13; Zabýr jyr. 129:4; Eremiya 31:34). Sonymen birge Isa Óziniń «tirini de, ólgendi de sottaitynyn» aitty (Timote. 2-xat 4:1). Toma Isaǵa: «Iem meniń, Qudaiym meniń!» - dedi (Joxan 20:28). Paýyl Isany: «Uly Qudaiymyz jáne Qutqarýshymyz» - dep atap (Tit. xat 2:13), Onyń adam sekildi dúniege kelmesten buryn Qudai bolǵanyn aitady (Filipi. xat 2:5-8). Evreilerge xat jazǵan elshi Isa týraly bylai deidi: «Ýa, Qudai, Seniń taǵyń saqtalady máńgilik» (Evrei. xat 1:8). Joxan Izgi xabarda: «Áýel basta Sóz bolatyn, Sóz Qudaida bolatyn, Sóz (Isa) Qudai edi» (Joxan 1:1). Isanyń Qudailyq bolmysy jaily úzindiler Kieli jazbada kóp (Ayan 1:17; 2:8; 22:13; Qorynt. 1-xat 10:4; Petir. 1-xaty 2:6-8; Zabýr jyr. 17:2; 94:1; Petir. 1-xaty 5:4; Evrei. xat 13:20), alaida shákirtteriniń Isanyń Qudailyq bolmysyn moiyndaǵanyn kórý úshin biz keltirgen úzindilerdiń bireýi de jetkilikti.
Sonymen birge Isa Kóne kelisimde Yahýege (Qudaidyń úlken qurmet bildiretin esimi) berilgen esimdermen de atalady. Kóne kelisimdegi «Qutqarýshy», «Óteýshi» degen esimder (Zabýr jyr. 129:8; Oshiya 13:14) Jańa kelisimde Isaǵa qoiylady (Tit. xat 2:13; Ayan 5:9). Isa Imanýil dep te atalady («Qudai bizben birge» Matai 1). Zákáriya 12:10 ayatynda Yahýeniń Ózi: «Olar ózderi túiregen Kisisi — Meni kórip, jalǵyz ulyn joqtaǵandai, joqtaý aitatyn bolady» - deidi. Alaida Jańa kelisimde bul sózder Isanyń aiqyshtaǵy ólimine meńzeidi (Joxan 19:37; Ayan 1:7). Sondyqtan adamdar túiregen Kisi Yahýe jáne Isa bolsa, onda Isanyń Ózi Yahýe bolǵany. Paýyl Ishaya 45:22-23 ayattaryn Filipi. xat 2:10-11 ayattaryndaǵy Isamen bailanystyrady. Ary qarai, Isanyń esimi minajatta Yahýeniń esimimen birge qoldanylady: «Senderge Qudai Ákemiz ben Iemiz Isa Másix raqymyn jaýdyryp, tynyshtyq syilai bersin!» (Ǵalat. xat 1:3; Efes. xat 1:2). Másix Qudai bolmaǵanda bul minajat Qudaidy qorlaýmen teń bolar edi! Isa shákirtterine xalyqtardy sýǵa shomyldyrý rásiminen ótkizýge buiryq bergende Onyń esimi taǵy da Yahýeniń esimimen birge qoldanylady: «Sondyqtan kúlli xalyqtarǵa baryńdar! Olardy Meniń shákirtterim etip, Qudai Ákeniń, rýxani Ulynyń jáne Kieli Ruxynyń atymen shomyldyrý rásiminen ótkizińder» (Matai 28:19; Qorynt. 2-xat 13:14).
Isanyń jasaǵan isteri Qudaidyń qolynan ǵana keledi. Onyń isteri ólgenderdi tiriltýmen (Joxan 5:21; 11:38-44) jáne kúnálardi keshirýmen ǵana shektelmeidi (Elshiler. isteri 5:31; 13:38). Isa búkil álemdi jaratyp, ony basqarady (Joxan 1:2; Qolos. xat 1:16-17). Yahýe Óziniń jaratylys barysynda únemi jalǵyz bolǵanyn jariyalaidy, sondyqtan Isanyń biligi jaiyndaǵy jańaǵy sońǵy paiymdaý odan beter kúsheie túsedi (Ishaya 44:24). Ary qarai biz Másixtiń boiynan Qudaida ǵana bolatyn qasietterdi kóremiz: Onyń máńgilik bar bolatyny (Joxan 8:58), Onyń bir ýaqytta barlyq jerde bar bolatyny (Matai 18:20; 28:20), Onyń bolǵan, bolyp jatqan jáne bolatyn nárselerdiń barlyǵyn biletini (Matai 16:21), Onyń sheksiz qudireti, yaǵni bárin istei alatyny (Joxan 11:38-44).
Bireýdiń ózin Qudai dep ataýy nemese basqalardy aldap osyǵan sengizýi – bul bir jaǵdai. Al osyny tolyǵymen naqty dáleldeý – múldem basqa jaǵdai. Másix Óziniń Qudai ekenin kóptegen keremetter arqyly jáne tipti Óziniń tirilýi arqyly dáleldedi. Másixtiń keibir ǵana keremetterin atap shyǵaiyqshy: sýdy sharapqa ainaldyrý (Joxan 2:7), sýdyń betimen júrý (Matai 14:25), zattardy kóbeitý (Joxan 6:11), zaǵiptiń kózin ashý (Joxan 9:7), sal adamdy júrgizý (Marqa 2:3), ár túrli aýrý adamdardy saýyqtyrý (Matai 9:35; Marqa 1:40-42), tipti ólgen adamdardy tiriltý (Joxan 11:43-44; Luqa 7:11-15; Marqa 5:35). Onyń ústine Másixtiń Ózi de ólimnen qaita tirildi. Jalǵan táńirlerge tabynýshy xalyqtar ózderiniń qudailarynyń ólip tirilgeni jaily ańyzdar aitady, alaida bir arnaiy adamnyń qaita tirilýine nandyratyndai dálel dinderdiń eshqaisysynda joq. Al Másixtiń qaita tirilýi jaily derekter az emes. Geri Xabermas degen doktordyń aitýy boiynsha tipti Másixke senbeitin ǵalymdardyń ózderi kem degende on eki tarixi faktini moiyndaidy:
1. Isa aiqyshqa shegelenip óltirildi.
2. Onyń súiegi qabirge qoiyldy.
3. Isanyń óliminen keiin Onyń shákirtteri úmitterinen aiyrylyp, túńilip ketti.
4. Isanyń súiegi qoiylǵan qabir birneshe kúnnen keiin bos bolyp shyqty.
5. Shákirtter qaita tirilgen Isa olarǵa kórindi dep paiymdap, Oǵan sendi.
6. Isany kórgennen keiin shákirtter kúdiktenýdi qoiyp, óte batyl bolyp ketti.
7. Osy xabar alǵashqy senýshilerdiń qaýymdarynda ýaǵyzdalatyn negizgi taqyryp bolǵan.
8. Osy xabar Ierýsalimde ýaǵyzdaldy.
9. Osy ýaǵyzdalǵan xabardyń nátijesinde Másixke senetin adamdardyń qaýymy paida bolyp óse bastady.
10. Senbi kúnniń ornyna senýshiler Másixtiń qaita tirilgen kúni, yaǵni jeksenbide Qudaiǵa tabynatyn boldy.
11. Kúdiktenýge áýes Jaqyp qaita tirilgen Isany kórdim dep paiymdaǵannan keiin másixshige ainaldy.
12. Másixshilerdiń qas jaýy Paýyl qaita tirilgen Isany kórdim dep paiymdaǵannan keiin senýshige ainaldy.
Bireý osy tizimdegi málimetti joqqa shyǵarǵysy kelse, Isanyń qaita tirilgenin dáleldep, Izgi xabardy taratý úshin bizge myna tórt aqiqat jetkilikti bolady: Isanyń ólimi, qabirge qoiylýy, qaita tirilýi jáne shákirtterine kórinýi (Qorynt. 1-xat 15:1-5). Keibir teoriyalar arqyly jańaǵy tizimdegi bir nemese eki faktini túsindirýge bolatyn shyǵar, alaida Isanyń qaita tirilýi arqyly osy keltirilgen faktilerdiń barlyǵyn túsindirýge bolady. Másixshilik ilimge syn aitýshylardyń ózderi shákirtterdiń Isany kórgenin moiyndaidy. Isanyń qaita tirilýi arqyly kóptegen adamdardyń ómirleri túbegeili ózgerdi. Eles pen ótirik adamdardy ózgerte almaidy. Birinshiden, Isaǵa senýshiler óz qara basynyń paidasyn oilaǵan deitinderge mynandai suraq qoyuǵa bolady: Olar másixshilikten qandai paida kórer edi? Másixtiń ilimi keń taramaǵan jáne aqsha jaǵynan eshqandai paida kórmegen bolatyn. Ekinshiden, ótirikshiler óz senimderi úshin ómirlerin qiyuǵa dayar emes. Al shákirtter tipti qatty qinalyp (qatygez ólimmen) ólýden de seskebeitin. Olardyń sondai batyl bolýynyń eń qisyndy sebebi: olar Isanyń qaita tirilgenin óz kózderimen kórgen bolatyn. Kóptegen adamdar ótirikti shyn dep eseptep, ol úshin ólýi múmkin, biraq ótirik úshin eshkim ólmes.
Qorytyndy: Másix Ózin Yahýe dep ataǵan, óitkeni Ol Qudaidyń Ózi bolǵan (demek qudailardyń bireýi emes, Jalǵyz ári Shynaiy Qudai), Onyń shákirtteri (putqa tabynýdy jek kórgen evreiler) Oǵan senip, Ony Qudai retinde qasterledi. Másix istegen keremetteri jáne álemdi ózgertken qaita tirilýi arqyly Óziniń Qudai ekenin dáleldedi. Osy oqiǵalardy basqa paiymdaý arqyly túsindirý múmkin emes.
English
«Másix – Qudai» degen paiymdaý Kieli kitapqa sai ma?